Systematicky navštěvuji různé azylové domy i centra pro seniory, a mám proto opravdu velký přehled a srovnání. V domově v Letinách mám dokonce velmi dobrou známou.
Nebojím se proto říct, že tento domov se zvláštní péčí je jedním z velmi nadprůměrných zařízení. Zatímco v jiných léčebnách těžce psychicky postižení pacienti obvykle umírají do tří měsíců od přijetí, v Letinách lidé žijí roky.
V uveřejněném článku komise právníků z Ligy lidských práv kritizuje kde co, ale podle všeho si k posouzení nepřizvali ani jednoho lékaře. Vytýkají personálu chyby, které podle mého názoru chybami nejsou.
Třeba, že jednají s klienty jako s dětmi, což je nedůstojné. Nebo že klienti nemohou sami používat výtah. A zkusil si někdo z těchto odborníků práci ošetřovatele? Možná by brzo pochopil proč!
V jiném domově důchodců klienti výtah k dispozici měli – a neumíte si představit, co se děje, když je ve výtahu sám neorientovaný pacient. V podstatě každou hodinu tam vrátný řešil problém, že se některá důchodkyně za jízdy opřela o výtahové dveře a pojistky výtah zastavily v mezipatře.
Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL.
Důchodkyně sama to neuměla vyřešit a zůstala uvězněná ve výtahu. Vzhledem k hluchotě pak ani nereagovala na pokyny vrátného, co má ve výtahu dělat... A tak by se dalo pokračovat.
Skutečně mi vadí, že paní ombudsmanka Šabatová doporučuje teoretické změny bez znalosti praxe, které by pacientům pouze uškodily nebo by mohly mít za následek jejich zranění.
A je mi neskutečně líto, že chce paní Šabatová nechat zavřít ústav, který je podle mého názoru velmi dobrou možností, jak se o tyto lidi postarat. Možná bych proto rád připomněl paní ombudsmance přísloví, ať dvakrát měří a jednou řeže. V její práci bohužel často vidím opak.
O stížnosti skupiny právníků do OSN:Podle právníků z neziskové organizace Liga lidských práv je přitom ústav se zvláštním režimem v Letinech na Plzeňsku, kde se léčí například lidé s demencí či Alzheimerovou nemocí, jeden z nejhorších ústavů v Česku. Podávají stížnost do OSN, mimo jiné i zpravodaji pro mučení a jiné kruté, nelidské a ponižující zacházení. Vedení ústavu navíc podle nich mělo dostatek času na zjednání nápravy. Ředitel ústavu ale veškerou kritiku považuje za absurdní a hovoří o „kauze na objednávku“. (více čtěte ZDE) |
