Průzkum Všeobecné zdravotní pojišťovny uvádí, že víc než polovina pacientů má problémy s plným porozuměním toho, co jim lékař sděluje. Většina to řeší dotazem na místě, ale stále existuje deset procent lidí, kteří opouštějí ordinaci zmateni.
Rozumíte lékařům, když vám sdělí vaši diagnózu?
Šéf lékařské komory Milan Kubek se domnívá, že by s porozuměním mohli pomoci praktici, kteří jsou schopni poskytnout výklad k nálezu specialisty. Jenže praktici si dlouhá léta, jednomu se chce napsat chronicky, stěžují na nedostatek času a přetížení byrokracií. Podobné výklady jsou též náročné na čas, a proto nelze doufat, že by problém jednou provždy řešili výhradně praktičtí lékaři.
U lékaře je každý pacient ve stresu, což se promítá i do jeho kognitivních schopností, často se k něčemu upíná a jeho pozornost může být zaměřena nesprávným směrem, z čehož může vzejít nedorozumění či neporozumění. Po opuštění ordinace se uklidní a přečte si lékařskou zprávu, avšak moudrý z ní být nemusí. Může ji konzultovat s kamarádem lékařem, může „otravovat“ někoho znalého ve svém okolí, nebo pátrat v literatuře.
Ale proč se prokousávat učebnicemi, příručkami či tabulkami, když máme umělou inteligenci, kterou všichni obdivují, vychvalují a do omrzení opakují, že v ní je naše budoucnost.
Umělá inteligence už nás léčí, rentgenové snímky analyzuje rychleji než člověk. Nahradí lékaře robot?![]() |
Nahrát lékařskou zprávu do nějakého softwaru, který pak vyplivne text, který se může tvářit jako výklad či překlad, je snadné. Navíc nikomu umělá inteligence nedá ani pozdvihnutím obočí najevo, že otravuje. Naopak, vytrvale a neúnavně odpovídá na všechny dotazy.
Software s obrovskou chybovostí
No a vzhledem k tomu, že tento vychvalovaný nástroj nám říká cosi z oboru, kterému nerozumíme, máme tendenci mu věřit. Přitom je to dnes spíš software, který má zatím obrovskou chybovost a omezené praktické využití. Ano, je skvělé, že vám automat promění nahrávku rozhovoru v cizím jazyce během několika minut v přepis rozhovoru do češtiny. Má však k dokonalosti daleko, umělá inteligence je „blbá“, nezná jména, ledabylou výslovnost přepisuje pokaždé jinak a nevyzná se v souvislostech. Mozartovu Korunovační mši (Krönungsmesse) vám přeloží jako Korunovační veletrh.
Pokud není umělá inteligence schopna správně přepsat obecný a nenáročný rozhovor, jak by mohla rozluštit texty odborné? Navíc se nikdo v médiích nechlubí tím, že výrobci u výstupů z těchto softwarů za nic neručí. V povaze lidské je zkoušet vše možné i nemožné bez ohledu na racionalitu. Proto se lidé „léčí“ podle rad kamarádů, vyměňují si vzájemně léky, či si aplikují přípravky od veterináře. To je žel realita.
Sleduji na dálku i EKG svých rodičů. Je to velmi uklidňující, kdykoliv se necítí dobře, říká kardiolog Skála![]() |
Je tedy jen otázkou času, kdy se budou chtít lidé léčit s pomocí „rad“ umělé inteligence, ta jim přeci nikdy neřekne, že něco neví, nebyla tak naprogramována, naopak, ona musí vždy vyhovět.
A že to spraví nějaká osvětová kampaň? Ani náhodou, vždyť lidé se nechovají racionálně právě proto, že jsou lidmi. Čelí totiž komplexitě světa všemi svými smysly, na rozdíl od stroje, který absorbuje sice veliké množství informací, ale jednostranně zaměřených a bez jakéhokoli kontextového vyhodnocení. Jen lidé jsou schopni s nulovou námahou a bez spotřebované elektřiny, výkonných procesorů a datových serverů okamžitě rozlišit jízdní řád od žertovné metaforické odpovědi vlastního dědečka, ptají-li se třeba na cestu do Brna.
Dokud budou lidé zpívat, tančit, přátelit se, milovat, užívat drogy či se řídit investičními radami svého holiče, potud budou někteří spoléhat na umělou inteligenci, zvláště žijí-li v době neskeptické a bezmezně nadšené recepce téhle, zatím stále ještě, hříčky.