Problém je v tom, že část tohoto nového „longevity byznysu“ stojí na velmi nejistých základech. Mnohé sliby znějí vědecky a moderně, ale když se člověk podívá na důkazy, nachází často jen marketing.
Doplňky stravy, které mají zpomalovat stárnutí, představují miliardový byznys. Pro většinu z nich však neexistují seriózní důkazy, že by skutečně prodlužovaly lidský život. V některých případech mohou být ve vysokých dávkách dokonce škodlivé.
Podobně je to s různými „anti-aging“ testy. Firmy dnes nabízejí měření biologického věku pomocí epigenetických nebo metabolických markerů. Zní to velmi vědecky, ale praktický význam těchto testů je zatím omezený.
Krok správným směrem. Po letech slibů ministerstvo poprvé zveřejnilo, jak (ne)umíme léčit |
Ani strategie používající extrémní půsty nebo drastické omezení kalorií nemají u lidí tak přesvědčivé výsledky, jak se někdy tvrdí. Experimenty na myších či jiných zvířatech sice vypadají slibně, ale zkušenosti opakovaně ukazují, jak obtížné je přenést laboratorní výsledky do reálného lidského života.
Místo změny životního stylu léky na hubnutí
Do tohoto obrazu vstupuje pozoruhodný historický paradox. Zatímco většina lékařských rad týkajících se zpomalení stárnutí stojí na změně životního stylu, jeden z největších farmaceutických byznysů současnosti vzniká právě kolem léků na hubnutí.
Nové léky založené na hormonu GLP-1 se během několika let staly globálním fenoménem. Původně byly vyvinuty pro léčbu cukrovky, ale ukázalo se, že také velmi účinně snižují tělesnou hmotnost. Farmaceutické firmy dnes investují miliardy do vývoje dalších podobných preparátů a analytici očekávají, že půjde o jeden z největších trhů moderní medicíny.
Léky na hubnutí mění pravidla hry. Potravinářští giganti mění složení i gramáže |
Je v tom zvláštní historická ironie. Po většinu lidských dějin byla nadváha symbolem bohatství a společenského postavení. Jen ti nejmajetnější měli dostatek jídla. Dnes je tomu naopak. Bohatí chtějí být štíhlí a místo změny životního stylu si na to často pořizují injekce nebo tabletky.
Tyto léky mohou být pro řadu pacientů skutečně přínosné. Zároveň ale dobře ukazují mentalitu dnešní společnosti, v níž se problémy způsobené životním stylem snažíme řešit bez námahy a za pomoci léků.
Hýbat se, spát a mít dobré vztahy
Přitom medicína zná už desítky let poměrně jednoduchá pravidla vedoucí k prodloužení života. Největší vliv nemají exotické pilulky ani biohackerské experimenty, ale prevence a léčba nejčastějších nemocí. Klíčem proto je kontrola krevního tlaku, léčba cukrovky, dobré hodnoty cholesterolu a eliminace kouření.
Tím nejsilnějším „lékem proti stárnutí“ je však pravděpodobně pravidelný pohyb. Lidé, kteří se hýbou, mají nižší riziko srdečních chorob, cukrovky, některých nádorů i demence. Přínos pohybu je tak velký, že ho žádný doplněk stravy zatím nedokázal napodobit.
Druhou podceňovanou oblastí je spánek. Jeho nedostatek zvyšuje riziko metabolických i kardiovaskulárních nemocí a zhoršuje funkci mozku. Přesto je kvalitní spánek něco, co moderní společnost systematicky zanedbává.
Nedělejme z prevence vědu. Nekouřit, hýbat se a zdravě se stravovat stačí |
A pak je tu ještě jeden faktor, který se v diskusích o dlouhověkosti často přehlíží. Jsou to sociální vztahy. Lidé s pevnými rodinnými a přátelskými vazbami se podle řady studií dožívají vyššího věku.
Možná to tedy celé není tak složité, jak by se mohlo zdát. Místo honby za drahými doplňky a komplikovanými režimy by mnoha lidem stačilo více chodit, lépe spát, nekouřit a pravidelně navštěvovat lékaře.
A pokud jste mladší čtenář, můžete udělat ještě jednu věc. Připomeňte to prosím svým rodičům.
Můžete jim říct, že skutečné tajemství dlouhého života je překvapivě nudné, ve většině případů ho máme ve vlastních rukou a nestojí téměř žádné peníze.
