Domněnka, že elektřina zlevní, jakmile získáme víc zelené energie, by byla pravdivá pouze v případě, že bychom ji využívali výlučně, když svítí slunce a fouká vítr. Jenže moderní společnost potřebuje elektřinu nepřetržitě. Když nesvítí slunce a nefouká vítr, zelená energie potřebuje nemalé množství záložních zdrojů, obvykle poháněných fosilními palivy. To v podstatě znamená, že neplatíme za jeden, ale dva energetické systémy. A s tím, jak se záložní fosilní paliva používají méně, musí si na své investiční náklady vydělat za kratší dobu, což vede ke zdražování elektřiny.
Z toho důvodu jsou skutečné náklady na solární a větrnou energii mnohem vyšší. Jedna studie zaměřená na Čínu zjistila, že reálné náklady na solární energii jsou v průměru dvakrát vyšší než náklady na uhlí, zatímco recenzovaná studie zaměřená na Německo a Texas odhalila, že solární a větrná energie jsou mnohonásobně dražší než fosilní paliva.
Německo a Velká Británie mají nyní tolik levné solární a větrné energie, že tamní náklady na elektřinu vyletěly mezi nejdražší na světě.
Alespoň že Evropa je upřímná
Z nejnovějších dat Mezinárodní energetické agentury jasně vyplývá, že větší množství solární a větrné energie přímo souvisí s mnohem vyššími průměrnými cenami energie pro domácnosti a průmysl.
Proč funguje ochrana moří a ne boj proti globálnímu oteplování na souši |
V zemi s malým nebo žádným množstvím solární a větrné energie se průměrné náklady na elektřinu pohybují lehce přes 11 amerických centů za kWh. Na každých deset procentních bodů solární a větrné energie se náklady zvýší o více než čtyři centy. Podobně tomu bylo i v roce 2019, tedy ještě před covidovou pandemií a válkou na Ukrajině.
Podívejte se na Německo, kde 34 amerických centů za kWh představuje více než dvojnásobek americké ceny a téměř čtyřnásobek ceny čínské. Německo postavilo tolik solárních a větrných elektráren, že by při plném výkonu mohly vyrábět dvojnásobek německé poptávky po elektřině. Ostatně, když je dostatek větru a slunečního světla, obnovitelná energie v Německu produkuje téměř 70 procent tamní spotřeby. Takové dny se těší veliké pozornosti tisku. O zamračených dnech, kdy vládne bezvětří, se však v médiích prakticky nemluví. Během poslední zimy, kdy byla celá Evropa zahalená mraky a prakticky nefoukal vítr, se množství vyprodukované solární a větrné energie v Německu dostalo dvakrát pod čtyři procenta celkové denní spotřeby.
Akumulátorové technologie si s tím neví rady – celé bateriové úložiště Německa se vybije přibližně za dvacet minut. To znamená, že více než 23 hodin denně musí zelenou energii nahradit jiný zdroj, převážně pak fosilní paliva. A výsledek? Během těchto výpadků byly v Německu jedny z nejdražších cen elektřiny, přičemž velkoobchodní ceny dosahovaly fenomenálního jednoho dolaru za kWh.
Zákazy změnu klimatu nevyřeší, lidem už dochází s předraženou zelenou politikou trpělivost |
Alespoň že evropské vlády usilující o ochranu klimatu jsou v tomto ohledu většinou upřímné, neboť cena elektřiny zahrnuje většinu nákladů na solární a větrnou energii, takže spotřebitelé pociťují dopady zelené politiky. V USA jsou však náklady na solární a větrnou energii hrazeny nepřímo prostřednictvím daňových odpočtů, což znamená, že skutečné náklady na elektřinu ze solární a větrné energie mohou být o nějakých 25 procent vyšší než uváděné ceny.
Přírůstek z fosilních paliv
Lži o levné zelené energii poškozují zejména chudé země. Ty bohatší jim totiž odmítají pomáhat s projekty v oblasti fosilních paliv. Kdyby byly solární a větrné elektrárny skutečně levnější, chudší země světa by měly levný způsob, jak se dostat z dnešní energetické chudoby do energetického nadbytku. Nová energetická infrastruktura by byla založena čistě na solární a větrné energii. To se však děje pouze v bohatých zemích, kde spotřeba elektřiny klesá, zatímco štědré dotace a rozsáhlá záložní infrastruktura fosilních paliv umožňují tento solární a větrný podvod.
Naopak v chudších zemích, kde spotřeba elektřiny v letech 2022 až 2023 vzrostla o téměř pět procent, pochází většina přírůstku z fosilních paliv, přičemž samotné uhlí přispělo více než solární a větrná energie dohromady. V Číně přibylo víc nově vyrobené energie z uhlí než ze solárních a větrných elektráren. V Bangladéši pak přibylo 13krát víc energie z uhlí než ze solárních a větrných zdrojů.
LOMBORG: Když slunce nesvítí. Tvrzení, že solární a větrná energie jsou nejlevnější, je chybné |
Navzdory ambiciózním cílům Indie v oblasti solární energie byl přírůstek uhlí třikrát vyšší než přírůstek solární a větrné energie. A přesně proto byl indický miliardář Gautam Adani obviněn v USA z úplatkářství. Většina indických států totiž podle agentury Reuters nechce „riskovat přerušované zdroje obnovitelné energie“, a tak musel údajně Adani masivně podplácet státní úředníky, aby nakupovali energii z jeho solárního projektu v hodnotě šesti miliard dolarů.
S nápravou změn klimatu a přechodem na zelenou energii můžeme počítat až ve chvíli, kdy cena energie z obnovitelných zdrojů skutečně klesne pod úroveň ceny fosilních paliv. Naší prioritou by proto měly být investice do výzkumu a vývoje zelené energie, například v oblasti jaderné energie čtvrté generace a mnohem levnějších baterií.
Ale hlavně se musíme podívat pravdě do očí. Tvrzení, že levná solární a větrná energie nahradí fosilní paliva, je nebezpečná a drahá lež.
