Člověk neví, jestli sní, či bdí. Je to myšleno vážně? Neslyšel, nebo nebral vážně Zelenskyj oficiální výrok bývalého tajemníka NATO Stoltenberga, že Ukrajina může vstoupit do NATO „až poté, co konflikt s Ruskem skončí“? Všichni rozumní lidé si přejí co nejrychlejší ukončení tohoto tragického, krvavého, ničivého konfliktu. Mnozí se však obávají, že se přemění ze stále ještě regionálního konfliktu ve třetí světovou válku. Jakýkoli plán by měl smysl jen tehdy, byla-li by tato možnost vyloučena.
Zelenského plán znamená něco úplně opačného. Druhým bodem jeho návrhu je přenést válku na území Ruska. Samozřejmě za předpokladu používání západních zbraní na území Ruska, dokonce „hluboko na území Ruska“. Je to cesta, jak zabránit přeměně dnešního konfliktu ve světovou válku? To si snad nemůže myslet ani malé dítě.
Zelenského tajný plán vítězství. Prvním bodem je pozvání do NATO |
Třetím bodem plánu je rozmístit na území Ukrajiny „odstrašující prostředky“. Čili, opět používat sílu, ne jednání. Tento bod má bohužel „tajnou přílohu“, takže nevíme, jaké vojenské „prostředky“ to jsou. Když ne jaderné, pak chemické, či biologické? Nebo nějaké úplně jiné?
Nemá smysl zabývat se čtvrtým bodem plánu, v němž Ukrajina nabízí EU a USA „strategickou dohodu“ o těžbě vzácných přírodních zdrojů, ale ani bodem pátým, kdy Ukrajina nabízí, že po válce „nahradí některé americké kontingenty v Evropě ukrajinskými jednotkami“. To už je čirá fantazie.
Předkládáme-li jakýkoli „svůj“ plán, pak má tento plán smysl jen tehdy, mohu-li ho já sám uskutečnit. Zelenského plán říká, co musí udělat jiní, abych já mohl uskutečnit svůj plán. To není plán, to je výčet jednostranných přání a požadavků. Dovedu si představit, že Kyjev rozzlobila první reakce z Ruska, že by „Kyjev měl vystřízlivět“, ale já si myslím, že každý „střízlivý“ člověk by měl umět rozlišit přání od realistického plánu. Němci tomu hezky říkají „Wunschdenken“, my Češi „přání otce myšlenky“.
Ukrajina v NATO? Zelenskyj zveřejnil svůj plán, tím padá argument, že skepse vůči Kyjevu je neslušná |
Zelenskyj má v jedné věci pravdu: že se od prvopočátku jedná o válku Západu (a hlavně USA) s Ruskem a že by to Západ měl přijetím jeho plánu přiznat. Vypadá to tak, že Zelenskyj začíná realisticky vidět, jaká tragédie byla touto zbytečnou válkou způsobena ukrajinské zemi a ukrajinskému lidu. Nezbývá mu než doufat v nemožné.
Oběťmi velmocenských plánů a nerealistických individuálních ambicí jsou vždy obyčejní lidé. V jejich zájmu by mělo být řečeno „už dost“. Snad to pochopí i někteří naši domácí válkychtiví politici. Nebo bude přetrvávat dosavadní obří nezodpovědnost? Můj basketbalový přítel dodával: „Pozor na to.“ Už bychom měli přestat mlčet.
