Snad nejspolehlivějším dodavatelem talentů, kterým hrozí, že svoje nejlepší roky probruslí doma za „železnou oponou“, je v posledních letech Rusko. To, jak víme, je trestané za válečnou agresi na Ukrajině. Takže ruské sportovce uvidíme v příštích dnech v Miláně a v Cortině d´Ampezzo nejen jako tzv. neutrální jednotlivce, ale i se státním znakem různých cizích zemí na prsou.
Jste rádi, že na olympiádě nebude oficiální ruská výprava?
Některým ten znak už stihl přirůst k srdci, protože v dané zemi žijí léta, jiní sotva zvládají přesunout se ze svého bydliště do tréninkové haly, jinak jsou ve své nové vlasti ztraceni a konverzaci v jazyce svých nových spoluobčanů – alespoň jalovou, natož suverénní – už od nich nečekejte vůbec. Přivezou-li ale tito „němí“ reprezentanti z olympiády medaili, veškeré možné výtky budou zapomenuty.
Maďarská hymna pro ruské sportovce
Své slovenské fanoušky si takhle musela před léty získat Anastasia Kuzminová, biatlonistka ruského původu, která si vybrala Slovensko jako svou druhou vlast poté, co jí ruský biatlonový svaz po jejím návratu z mateřské dovolené nevítal s otevřenou náručí. Nasťa se v dalších letech Slovákům odvděčila za důvěru, když ze tří olympiád přivezla tři zlaté medaile a dosáhla mnoha dalších úspěchů. Rodačka z ruské Ťumeně, která v roce 2010 vybojovala pro Slovensko historicky první zimní olympijské zlato, sice dodnes mluví slovensky s přízvukem, nicméně hymnu své nové vlasti na stupních vítězů zpívala vždy suverénně.
UhryGabriel Sedlák vás v rubrice Uhry zve nejen do regionů, jež kdysi tvořily Uhersko, které je společným dědictvím zejména Maďarů, Slováků, Němců a Židů, ale i do širšího okolí. A v neposlední řadě se věnuje i uhrům s malým „u“, tedy různým chybám na kráse tamních společností. |
Vzhledem k povaze režimu současného Ruska a jeho vojenskému angažmá na sousední Ukrajině bývá při posuzování v zahraničí působících ruských sportovců věčnou otázkou jejich postoj právě k těmto kritickým momentům. Většinou se z nepříjemných otázek snaží nějak diplomaticky vykroutit. Jednoznačné a upřímné odsouzení války jim obvykle z mnoha důvodů nejde, v neposlední řadě i proto, že ti lidé mají v Rusku rodiny. Zhruba totéž lze říct o už zmiňované Kuzminové, která krátce po vypuknutí otevřené války proti Ukrajině napsala na Facebook mj. to, že myslí „na všechny, kteří trpí touto tragédií, která se neměla stát“.
Jiní sportovci ruského původu jsou méně taktní nebo se dokonce k Rusku hrdě hlásí. BBC přišla tento týden se zprávou, že někteří Rusové, kteří budou v Itálii soutěžit jako neutrálové, mají vazby na aktivity podporující válku na Ukrajině.
Mimo jiné tento rozměr vadil například Péteru Márki-Zayovi, který před čtyřmi lety vedl ve volbách sjednocenou, přesto velmi neúspěšnou kandidátku maďarské opozice. Loni v září, kdy krasobruslaři bojovali o kvalifikaci na olympiádu v Miláně, vyčítal maďarskému krasobruslařskému svazu, že před maďarskými rodáky dává přednost ruským sportovcům, kteří ani neumí maďarsky a na sociálních sítích dávají na odiv své ruské vlastenectví.
Nespravedlivá olympiáda. Absence ruské vlajky Moskvu stále popouzí |
Celou věc samozřejmě vyčetl též předsedovi vlády Viktoru Orbánovi, který prý jako vydíratelný zrádce obětuje ve prospěch Rusů talentované maďarské sportovce a jde na ruku Putinovi (jak asi podobné schéma vyhodnotila opozice v řadě dalších evropských zemí, kde se děje totéž?).
Jenže moskevská rodačka, krasobruslařka Maria Pavlovová a krasobruslař Alexej Svjatčenko, který se narodil v Petrohradu, sice maďarsky skutečně nemluví a většinu roku tráví a trénují v Rusku, zato minulý měsíc přivezli do Budapešti bronz z evropského šampionátu, což se Maďarům (ani „Maďarům“) v kategorii sportovních dvojic nepovedlo od roku 1957! No nekupte to.
Fandění gladiátorům cizího původu
Chléb a hry, to je, co včera, dnes i zítra potřebují zjevně nejen Maďaři (a nejen před volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna). V ideálním případě nejen hry, ale i úspěch v nich. Sportovní fandění je nejrychlejší cestou k hlasitému vlastenectví a má-li se dostavit kýžený úspěch, nepohrdne vlastenec ani fandění gladiátorům cizího původu. Co na tom, že ani nezazpívají hymnu svých fanoušků.
Není ale na místě, abychom se nad události u našich visegrádských partnerů povyšovali. Jen když zůstaneme u krasobruslení, zjistíme, že nejlepším současným českým krasobruslařem je Georgij Aleksejevič Reštěnko, který reprezentuje Česko od roku 2017, kdy se sem se svou rodinou přistěhoval. Také Češi díky tomuto mladému muži slavili na letošním evropském šampionátu po třinácti letech evropskou medaili.
Španělský krasobruslař jásá. Oblíbení Mimoni se nakonec objeví na olympiádě |
A úplně nejbáječnějším příběhem z tohoto žánru je český vodní pólista Martin Faměra, historicky první Čech, který hrál vodní pólo profesionálně. Cesta k jeho největším úspěchům však vůbec nebyla přímočará. Český občan a rodák z Vimperka do své sbírky cestovních dokladů získal nejdřív slovenský pas (v roce 2016 hrál za Slovensko na ME), aby nakonec zakotvil v Barceloně, která mu otevřela cestu ke španělskému občanství. A proč to všechno Faměra dělal? Splnil se mu díky tomu jeho sen: účast na olympiádě.
