Díky ní nemuseli dojíždět do vzdálenější Třebíče a Ivančic. V nejbližším okolí elektrárny jsme sice měli ještě jednu zubařku v Rouchovanech, ta je však již v důchodovém věku a provoz ordinace je velmi omezený.
Nyní jsme v situaci, kdy nás tento problém opravdu bolí. Spousta lidí stále svého zubaře hledá a s akutními problémy musí někdy až do 60 km vzdáleného Brna. Bohužel v dnešní době není jednoduché najít nového zubaře, a pro mnohé občany není finančně dostupné využívat služby soukromých klinik.
Jsme proto velmi rádi, že se vedení Jaderné elektrárny Dukovany na základě silného volání regionu po obnově této služby pustilo do hledání řešení, jak pomoci v zajištění dostupné a kvalitní lékařské péče. Pevně věříme, že se elektrárně podaří najít dobré lidi a domluvit se s nimi na podmínkách provozování zubní ordinace. Stomatolog v dojezdové vzdálenosti je pro naše občany, zvláště v době, kdy zubaři nepřijímají nové pacienty, důležitým prvkem kvality života.
Bohužel, situace není dobrá ani v dostupnosti praktického lékaře. V pětikilometrovém pásmu Jaderné elektrárny Dukovany se nachází šest obcí a žije v nich zhruba 5 000 obyvatel. Zdravotní středisko je pouze v Rouchovanech a Mohelně. To se ale od dubna také mění. V Rouchovanech ukončil svoji působnost praktický lékař a vedení obce se přes veškerou snahu nepodařilo najít náhradu. Je to vážná komplikace nejen pro téměř tisícihlavé Rouchovany, ale i pro další občany z okolních obcí, kteří za panem doktorem jezdili. Zdravotní středisko s pohotovostí se rovněž nachází přímo v elektrárně Dukovany, uvědomuji si ale, že praktičtí lékaři v něm jsou v předdůchodovém věku a že může nastat obdobná situace jako se zubaři. Jsem proto ráda, že elektrárna tuto problematiku již také řeší a podle jejich vyjádření je poskytování lékařské péče v prostorách elektrárny zajištěno i do budoucna.
Osobně si myslím, že tuto situaci měly řešit minulé vlády a také se tím musí zabývat vláda současná, aby nedocházelo ke stupňování problémů. Jsem toho názoru, že pokud na českých školách studují medici za státní peníze, tedy za peníze nás daňových poplatníků, měli by po jejím absolvování zůstat v České republice a svůj „dluh“ tak vrátit. Hojné odchody do zahraničí, kde také potřebují lékaře, mi přijdou dost nefér minimálně v tom, že své vzdělání získali za naše české peníze. Možná se vám to některým může zdát jako drsný názor. Ale v našem regionu nedostatek lékařů pociťujeme na svých rodinách. Získávání poznatků, jak to funguje v zahraničí, je k dobru lékařů i pacientů, ale své poznatky a zkušenosti by měli tito lékaři pak uplatňovat i pro obyvatele naší země.
