Buďme konkrétní, předseda stále ještě nejsilnější opoziční strany Petr Fiala se s Romanem Prymulou vypořádal slovy: „Má znalosti odborníka, ale chtěl zavřít hranice i na dva roky, uvidíme, jak v nové roli uspěje...“ Šárka Jelínková, místopředsedkyně KDU-ČSL, to vidí obdobně: „Jmenování Romana Prymuly ve mně vyvolává vzpomínky na jeho výroky ve stylu ‚zavřeme hranice na dva roky‘.“
Výrok takto vkládaný do úst Romanu Prymulovi nikdy nezazněl, je zmanipulovaný. Opoziční politici po sobě jen z pohodlnosti opakují lež, které sami uvěřili.
Jedním ze zásadních politických a společenských úkolů opozice v demokracii je kritizovat vládu. A čím výstižnější ta kritika je, tím se vláda musí víc snažit, anebo ji voliči vymění. Opozici si za to platíme z daní nemalými částkami.
Slavný Prymulův výrok je z druhé hodiny Otázek Václava Moravce vysílaných letos 22. března. Zde tehdejší náměstek ministra v jedné odpovědi řekl, že hranice mohou být „omezeny ještě dlouhou dobu“. Teprve na další návodný dotaz Moravcův: „Po dlouhou dobu, máte na mysli rok či dva?“ zazněla odpověď, která opozičníkům odpálila pojistky. „To může být rok či dva. Jsou i takové studie.“
Podívejme se na tvrzení nyní z odstupu šesti měsíců, nemohl mít epidemiolog nakonec pravdu? Vždyť cestování za hranice je omezené a možnosti se nerozšiřují, právě naopak. Možnosti kritizovat pana Prymulu tu přitom jsou, není mužem bez poskvrnky.Vyžaduje to však špetku intelektuálního úsilí.
Podle Transparency International dostala v uplynulých deseti letech ODS od státu přes miliardu korun, KDU skoro půl miliardy. To jim opravdu mohlo zbýt na to, aby si zaplatili nějaké rešeršisty či mediální archivy. Nikdo dost dobře nemůže kritizovat například Andreje Babiše za lži, kázat o politické kultuře, a přitom si vymýšlet.
