ODS si může při pohledu na hemžení před pražskými komunálními volbami mnout ruce. Výběr toho nejhoršího, co v minulosti dala zemi, se vyrojil na nezávislých kandidátkách, a bezděčně tak stranu modrého ptáka činí přijatelnější.
K TÉMATU: |
Těžko rozhodnout, kdo z kandidátů je proslulejší a drzejší, zda bývalý starosta Prahy 5 Milan Jančík kandidující za Konzervativní alianci 2014, když se uchází o post starosty i senátora zároveň. Nebo že by to byl Bohumil Zoufalík, starosta Prahy 10 kandidující za Nezávislé pro Prahu 10 – Hnutí pro lepší Desítku, který přemluvil internacionála Antonína Panenku ke kandidatuře na senátora? Či snad starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský kandidující za Jižní Město – náš domov na starostu. Anebo že by Jiří Janeček z Občanské konzervativní strany, který chce být primátorem a jehož strana vyhořela ve volbách do Evropského parlamentu.
Co jmenované spojuje, kromě minulosti v ODS? Že se za jejich vládnutí nevýhodně prodával či pronajímal obecní majetek, a že se o ně intenzivně zajímala policie. Že jim občané nevěří ani pozdravení a proti některým z nich se úspěšně vymezovaly jiné strany již v minulých komunálních volbách.
Proč tedy dnes ještě kandidují? Patrně si myslí, že pokud jim vše doteď prošlo, tak není důvod to nezkoušet dál, takzvaní nezávislí jsou v kurzu a pokud „koupíte“ nějakou známou tvář, lze leckoho obalamutit. Možná tak činí z rozkazu svých nadřízených kmotrů, kterým na společenském znemožnění námezdných politiků nezáleží a kteří je mají v hrsti. Za své peníze si kmotři hodí kostkou ještě jednou. V neposlední řadě lze volební kampaň využít jako osvědčený prostředek k praní špinavých peněz. Lahůdkou by byla kandidatura Pavla Béma, navrhujeme heslo: Za mě byl v Praze pořádek.
