Mnohé opoziční strany vyslovují o datu pochybnosti, mají připomínky a věcné námitky. To předseda Starostů Vít Rakušan to vzal od podlahy: „Vláda si podle mě nezaslouží za to, jakým způsobem komunikuje, zmatkuje, neplní usnesení, nevysvětluje, to, aby naše hlasy přispěly k tomu, aby byl prodlužován nouzový stav dále.“
Možná panu Rakušanovi stouply vyšší preference jeho strany do hlavy, možná to bylo něco ostřejšího, každopádně prohlášení bylo, mírně řečeno, dětinské.
Stav nouze není odměna pro vládu, je to nástroj, který umožňuje omezovat šíření nemoci ve společnosti. Pan Rakušan vlastně řekl, že je mu jedno, jak se epidemie vyvíjí, protože je proti vládě. Tento myšlenkový přemet stranou je výsledkem zjednodušení, které ztotožňuje vládu a stát.
Hygienici, lékaři, sestry, laborantky a všichni, kteří testují a trasují, nejsou, jak se poněkud zavile domnívá pan Rakušan, Babišovými lokaji plnícími výhradně jeho rozmařilá přání, ale občany, kteří odpovědně vykonávají své povolání v souladu se zákonem a v zájmu společnosti.
Pan Rakušan bude jistě říkat, že podporuje snahy lékařů, ale zároveň je fakticky bojkotuje. Dost dobře nejde prosazovat opoziční politiku v duchu zásady „čím hůř, tím lépe“ a nevypadat jako popírač covidu.
Jen stav nouze dovoluje mimořádná omezení našich svobod a zpomalování šíření epidemie. Když se ministr zdravotnictví pokusil novým návrhem zákona tuto otázku řešit jinak, tedy přidáním pravomocí hygienikům, dostalo se mu tvrdého odmítnutí.
Pan Rakušan novelu zákona nechce, stav nouze také ne, nechce ani žádná omezení, zvláště v oblasti podnikání. A z předešlého mu vychází, že vláda je úplně neschopná banda chaotů, kvůli které tu řádí covid. Už aby se dostal k moci.
