Paní europoslankyně v úterý ve Štrasburku oznámila, že má seznam zatím jen 14 dětí z předem slíbených padesáti. Nevíme, protože paní Šojdrová na opakované dotazy v rozhlase neodpověděla, dle jakých kritérií byl seznam sestaven. Víme, že jsou na něm děti ze Sýrie, Afghánistánu a Maroka. Ani to, zda by měly tyto děti v Česku pobývat natrvalo, nebo zde naleznou jen krátkodobý azyl před repatriací, nevíme. Ani paní Šojdrová to neví. Ona o dětech jistojistě ví jen to, „že se za tři měsíce naučily řecky“.
Tomio Okamura okamžitě paní Šojdrovou nařkl z toho, že si dělá reklamu před volbami. Ale to je evidentní nesmysl. Za prvé, snahou přivézt na naše území třeba jen dětské uprchlíky vyvolá paní Šojdrová hlavně značný odpor u přestrašené veřejnosti. A za druhé, takhle mimořádně hloupě dělanou kampaň by si nevymyslela. Jeden by čekal, že politička přijde s nepochybným soupisem dětí, jejichž převoz nebude moci nikdo napadnout, a ne s vágními tvrzeními. Vždyť ani není jasné, zda seznam náhodou nesestavila řecká strana dle vlastní libovůle. Nevíme, proč jsou v něm právě tyto a nikoli jiné děti. Místo příkladného transferu dětí, na jehož konci by mohlo směrem kprotiuprchlicky naladěné vládě zaznít: „Vidíte, že to jde“, sledujeme soustavnou improvizaci a mlžení.
Paní europoslankyně momentálně vypadá spíš jako nepříliš bystrá osoba, která chce konat dobro, ale nerozmyslela si to dostatečně, tím pádem mnohem víc lidí svou činností popudí, než jich inspiruje k solidaritě. Její političtí soupeři ji mohou obviňovat z cynismu a citového vydírání, protože, přiznejme si to, věcně a konkrétně paní Šojdrová neargumentuje.
Lidí ochotných pomoci žije v Česku dost, ale potřebují vidět přinejmenším transparentní záměr.
