Druhým krokem pak musí být prezidentský kandidát, který Česko „zbaví“ Zemana, mimochodem za takového by byl vděčen i nejeden volič pravice. Kandidáta však předseda ČSSD zatím nemá, pánové Štěch a Zaorálek se o premiérově nápadu, že by mohli kandidovat na prezidenta, dověděli z médií. Ale na dohodu o prezidentovi je ještě čas.
Sobotkovo formování aliance všech proti Babišovi předpokládá, že ČSSD bude druhá a její role nejsilnější tradiční strany nebude zpochybněna. Ani to ale není jisté, ODS se sice na oranžové dotahovala v jediném průzkumu, nicméně trend preferencí Lidového domu je sestupný. Existuje tedy nenulová pravděpodobnost, že by si na protibabišovské lídrovství mohl dělat nárok někdo jiný.
A třetí faktor je možná nejrizikovější. Když volič uvěří, že dát hlas ČSSD znamená zachránit demokracii v naší zemi před Babišem a Zemanem, může se druhý den po volbách nadít toho, že se strana svého předsedy zbaví. A s ním i jeho závazků. A i když to zvnějšku tak nevypadá, podpora Bohuslava Sobotky uvnitř strany není drtivá. Například ve stranických primárkách v Jihomoravském kraji jej jako lídra kandidátky podpořilo jen 62 procent hlasujících spolustraníků. Není to na úřadujícího premiéra a předsedu strany trochu málo?
A to ještě netušíme, jaký program má mít tato koalice, případně kdo by na její trvanlivost byl ochoten sázet. Nezvolením Miloše Zemana je problém definitivně vyřešen, s Andrejem Babišem jako předsedou nejsilnější parlamentní strany toho času v opozici by to teprve začínalo.
