Je to pochopitelné, z pohledu stranických šéfů je vše růžové, senátní většina neohrozitelná a starosti a obtíže obyčejných zastupitelů vzdálené a malicherné. Že není vše tak idylické, naznačil předseda lidovců Marian Jurečka, který se netajil pochopením pro voliče, kteří vládní strany nevolí, a odpustil si triumfalistické moralizování.
Model koalice Spolu zafungoval v senátních volbách a můžeme zkoumat, jak moc jí pomohlo neúspěšné hnutí ANO svým konfrontačním chováním a nakolik byla nabídka Spolu okouzlující. Zatímco v prvním kole putovalo do uren 1 153 189 obálek, ve druhém jen 481 730. Koalice má věrnější fanoušky, a proto jí patří Senát.
Je však model „demokratického monopolismu“, tedy kdo nejde s námi, není demokratem, uplatnitelný ve všech typech voleb? Tomu přece nemůže profesor politologie věřit.