Paní ministryně by otcům neplatičům chtěla zakázat návštěvy stadionů, zabavila by jim lovecké a rybářské lístky a posílala by je na nucené veřejné práce. Hm, zapomeňme chvíli na právní stránku tohoto přístupu a ptejme se, co by paní ministryně zavedla, kdyby ani toto nezabíralo.
Chtěla by neplatičům zakázat návštěvu kin a divadel, odpojovala by je od internetu? Dala by jim zákaz vycházení? Neposílala by na ně vposledku vymahače? Nevíme. Co však paní Maláčová demonstrovala naprosto průzračně a bez zábran, je nevíra ve vymahatelnost práva v této zemi.
Zatímco zákony nás rodiče ve výchově vlastních potomků omezují velice ze široka a hrozí nám pokutami, vězením či odebíráním dětí, když má stát splnit svou část povinností a vymoci právo, neděje se nic. Naopak vrcholná představitelka státu je s tím smířena a místo toho, aby žádala nekompromisní naplnění práva, vymýšlí další a další represe.
Jako by cílem výkonu státní moci nebylo právo, ale pomsta. Nezaplatils alimenty? Dobrá, tak tě potýráme, zaplatíme za tebe a budeme tě dál trápit. I ministryně ví, že naším cílem nemá být co největší počet neplatičů alimentů ve vězení, ale co nejméně dětí bez výživného.
Kdybychom tuhle bezmoc a bezradnost měli extendovat na jiné protizákonné jednání, třeba na opakované týrání dětí, skončíme tím, že takovým patologickým rodičům budeme trhat nehty? Paní Maláčová nám navrhuje, abychom se raději vrátili do středověku, než vymohli to, co náleží dětem.