Na jedné straně stojí příznivci zpřísňování po vzoru sousedních států, tedy například omezování pohybu na okolí bydliště, či uzavírání jednotlivých regionů. Opačný tábor vnímá epidemické riziko jako daleko menší a navrhuje rozvolňovat.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvZde může být ilustrativním příkladem prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, který jedním dechem říká, že home office je placená dovolená a že by v březnu vážně rozvolňoval. Nechme stranou fakt, že si pan Dlouhý nedovede představit rodinu, která nemá byt o tolika místnostech, kolik má členů, natož dostatečný počet počítačů (ale to jsou pouhé technikálie). Natož aby si představil ženy, které zvládají svůj pracovní úvazek, výuku dětí a zároveň mají domácí „šichtu“.
Soustřeďme se na představu, že máme rozvolnit a počítat s nějakým dočasným navýšením lůžek. Postele i ventilátory je možno zakoupit, problémem je nedostatek zdravotníků. Personál na specializovaných odděleních má náročnou kvalifikaci a nelze je nahradit agenturními pracovníky z Ukrajiny, které „rychle zaškolíme“, takhle jednoduše si to nepředstavují snad ani v Hospodářské komoře. Například okres Cheb se momentálně potýká s absolutně nejvyššími přírůstky nakažených a nemocní jsou odtud převáženi do jiných krajů, pomáhá armáda i personál lázní. Snesly by tyhle nemocnice vyšší zátěž?
Blatný: Vláda by se mohla zabývat omezením pohybu mezi kraji. Konec nouzového stavu může znamenat kolaps |
Na druhé straně má smysl přitvrzovat, když části populace je už všechno jedno? Lze si lehce představit, že i kdyby vláda rozdávala respirátory zdarma, část obyvatel je stejně nosit nebude a další by je s chutí demonstrativně pálili.
Myslím, že nastává čas obrátit se nikoli na epidemiology či psychology, ale na evoluční biology, protože i stáda daleko primitivnějších živočichů se chovají v nebezpečí racionálněji než houfy našich spolubližních.
