Jako všechna tuzemská populistická uskupení, počínaje Věcmi veřejnými a konče okamurovci i šlachtovci, slibují třeba vymáhání škody na politicích či na úřednících. Ale proč nezačít u pana Šlachty? Ať plukovník ukáže, nakolik svůj vlastní program bere vážně. On a jeho kolegové by se měli složit přinejmenším na odškodné, které stát vyplatil těm, které pan Šlachta s přáteli nezákonně zadržovali.
  |
Samozřejmě by jim mohli přispět i státní zástupci a soudci, avšak to je jen taková fantazie. Plukovnické junty, pardon, plukovnická hnutí se neomlouvají a nedělají chyby, jen by ráda přeplnila vězení pro blaho lidu. Zrychlení soudního procesu a omezení advokátů je též programovou prioritou hnutí. Stejně jako boj proti migrantům, zahraničním pracovníkům a no-go zónám, které u nás nejsou. Pro dokonalý dojem scházejí jen stanné soudy s rozsudky vykonávanými bezprostředně po verdiktu.
Hnutí Přísaha si zvolilo Roberta Šlachtu za prvního předsedu. Neměl protikandidáta |
Program Přísahy nabízí tradiční mýty politických neumětelů, například: sloučením dvou zdravotních pojišťoven ušetříme. Neušetříme. Má-li pojišťovna stanovené procento z vybraných peněz, které smí použít na svůj provoz, neušetříme ani korunu. Tohle by snad mohl pochopit i bývalý policista.
Program je plný podobných nesmyslů, ale v lecčems je užitečný, například čtenáře informuje o tom, že pan Šlachta a jeho kamarádi nechodí do muzeí a galerií, protože by neslibovali do těch státních jeden den v roce vstup zdarma. I veliký ignorant ví, že těch dnů je v mnoha státních institucí už nyní do roka víc, a dokonce existují některá muzea s celoročním vstupem zdarma. Ale stejně je fajn, že to pan Šlachta navrhl, tohle je totiž jediný programový bod z oblasti kultury. Holt i v kasárnách musí být nástěnka.
