V Praze je totiž hnutí ANO až čtvrté a nedat to do souvislosti s působením paní Krnáčové vyžaduje velkou dávku stranického zanícení. Ostatně ani lídr ANO Petr Stuchlík se ke kolegyni nehlásí a raději představuje mosty, které nikdy přes Vltavu nepovedou.
Vítězem voleb v hlavním městě bude pravděpodobně ODS, i když mohou volební potenciály leckoho mást. Piráti za své impozantně vypadající průzkumové vítězství vděčí především tomu, že jsou pro mnohé druhou volbou. Pražáci se, po zkušenosti s ANO, už pravděpodobně nenechají nalákat na namachrované slibotechny. Ostatně všichni se snaží v kampani vypadat co nejseriózněji.
Povšimněme si, jak expertsky se tváří všichni lídři a jak nám s vážnými tvářemi představují všichni tutéž vizi – pražský okruh, metro, byty, parkovací zóny. Jeden má chuť začít kandidáta, který tato témata donekonečna neomílá, podezírat, že to nemyslí vážně. Brno a Ostrava naopak ukazují, že pokud se hnutí ANO nezdiskreditovalo, či se mu dokonce relativně dařilo (Brno), voliče zde chuť vyzkoušet „nové“ strany nepřechází, šanci totiž mají Piráti i v těchto městech.
Ač se nám to nechce příliš připustit, ve většině měst jsou komunální volby velice nudné a spor je vlastně hlavně o to, co se kde nového postaví či zrekonstruuje. Vášnivější rozepře mohou panovat jen o případné privatizace majetku města (například byty či nemocnice). Máme se dobře, platy nám rostou a bezprostřední vyhlídky nejsou nijak chmurné, proto je debata tak poklidná, až nudná.
Konkrétní řešení jsou zapomenuta, zejména ve velkých městech, u každodenních starostí občanů – vylidňování center, zvyšující se hluk a nepořádek v ulicích, neúnosný počet automobilů a nevymahatelnost práva i na komunální úrovni (například černé stavby) – nebudou totiž bezbolestná a nelze je likvidovat přidáním peněz kamkoli.
