Úctyhodný protest mnoha desítek tisíc spoluobčanů vyjadřoval jejich upřímné rozhořčení a nevoli nad tím, že premiér je trestně stíhaný a ve střetu zájmů. I organizátoři protestů chápou, že se Babišovy demise nedodemonstrují, a tak povolají na příští setkání opozici, aby – slovy Mikuláše Mináře – zkontrolovali, „jakou mají vizi a jestli dovedou na hlavních důležitých věcech spolupracovat, ne se hádat“.
  |
Jak to může dopadnout? Markéta Adamová Pekarová přednese básničku a dostane od Mikuláše pomeranč, profesor Fiala řekne několik komplikovaných souvětí o liberální demokracii a dostane ořechy. Pak se všichni vezmou za ruce, slíbí si lásku a spolupráci a zanadávají si svorně na Babiše. Fakticky ani politicky to s ničím nehne. Proč? Inu protože ze všech úvah o Babišovi se těmto opozičníkům vytrácí to podstatné, co jej drží nad vodou – jeho voliči. S nimi „demokraté“ nepočítají jako s partnery, ale spíš jako s objekty.
Demonstranti proti Babišovi pochodovali Prahou a rozdávali letáky. ‚Kolaboranti,‘ napsali na sídlo ČSSD |
Kolektivní projekce Babišova voliče v očích „demokratického“ tábora je nepochopitelně primitivní a vylhaná. Buď je popisují jako de facto podlidi, křupany a hlupáky, kteří si demokracii ani nezaslouží, nebo to mohou být naivové, kteří podlehli Babišovým slibům a plná břicha jim zatemnila úsudek. Že by realita mohla být jiná, si nepřipouštějí. Uniká jim například zřejmá skutečnost, že spousta voličů hnutí ANO si vůbec nemyslí, že by Andrej Babiš byl svatý, „jen“ jim připadá, že nevládne hůř než jeho předchůdci. O dialog s lidmi, jimiž pohrdáte, vlastně nestojíte, a proto je ani nemůžete přesvědčit.
Demonstrace Milionu chvilek tak postupem času mohou získat spíš rituální charakter jakéhosi pseudonáboženství. Vedou je kazatelé nařizující ovečkám, co a jak mají dělat. A všechny tyto úkony se odehrávají v naději, že zásahem shůry (zázrakem) se situace obrátí v jejich prospěch. To není zrovna nadějná taktika. Andrej Babiš je docela v kondici a nevypadá, že by to jen tak vzdal. Pro opoziční strany je lákavé nechat se pozvat na pódium před desítkami tisíc demonstrantů, zároveň je to ale vystavuje riziku, že budou vypadat jako žáčci, kteří smějí jen plnit pokyny pana učitele/kazatele.
