A Miloš Zeman se s největší pravděpodobností k obhajobě chystá, do důchodu na Vysočinu se mu nechce. Jeho kroky z poslední doby by to naznačovaly, třeba úterní setkání s Petrem Kellnerem. Ti dva se sice mohli bavit o ekonomických vztazích s USA, Čínou a Ruskem, ale mnohem spíš se bavili o dalším funkčním období na Hradě, které by podporovalo obchodní zájmy pana Kellnera.
Konec čekání na Zemana. Prezident večer oznámí, jestli se pustí do obhajoby funkce |
Vlastně jediným faktorem mluvícím proti Zemanově obhajobě je zdravotní stav. Prezident má diabetes, konzumuje nezřízeně alkohol a jeho problémy s chůzí (dané právě cukrovkou) se kontinuálně zhoršují. Samozřejmě má špičkovou péči, která leccos vylepší, ale následky celoživotní zničující životosprávy eliminovat nemůže.
Téměř rok trvající kampaň bude náročná a každému z kandidátů sebere mnoho sil, je proto namístě, aby se tomu MZ přizpůsobil. A to je docela snadno proveditelné. Prezident může, možná trochu intenzivněji než dosud, objíždět republiku na státní útraty a kampaňovat mnohem pohodlněji než všichni konkurenti. Televizních debat se s trochou lékařského dopingu také Zeman bát nemusí.
Vlastně mu stačí jen vyhlásit kandidaturu, pokračovat v tom, co dělal, a bedlivě sledovat konkurenty, jak se profilují. Kdyby se ukázal nějaký, který by mohl postoupit do druhého kola a zároveň měl potenciál sjednotit proti MZ veřejnost, prezidentův tým bude mít dost času na diskreditační kampaň, případně na to, aby vymyslel nějakého eliminačního kandidáta. Najde prostě někoho, kdo se též do soutěže přihlásí a potenciálnímu Antizemanovi odebere hlasy.
To, že má prezident-obhájce všechny trumfy v rukou, bylo jasné vždy, nicméně neznamená to, že je Miloš Zeman neporazitelný. Nezapomínejme, že největší škody si v průběhu mandátu způsobil sám i svou prostořekostí.
