Prezident Si Ťin-pching nastoupil do funkcí čínského prezidenta, „předsedy Komunistické strany Číny a předsedy Ústředního vojenského výboru“ v roce 2013. Dnes již má část období své vlády za sebou, někteří odborníci se ale stále ptají, co má vlastně tento pekingský rodák se svojí zemí v plánu a jestli vůbec bude mít prostor a schopnosti něco udělat.
I tak byl ale Si Ťin-pching i v roce 2015 ústřední postavou čínské politiky. Se svoji chotí, bývalou zpěvačkou Pcheng Li-juan procestoval slušnou část světa a ukázal tak, že Čína má globální zájmy, což pocítili i dříve opomíjené regiony střední a východní Evropy, jejichž politici se také mohli chvíli vyhřívat v čínském rudém slunci.
Londýn v rudém. Nejlepším přítelem Číny je Británie - za miliardy liber |
Kromě dobře známé cesty do Velké Británie, kde bylo prezidentskému páru dopřáno nejvyšších poct, projížďky v kočáře se samotnou královnou a uzavření obchodních smluv za zhruba 1,1 bilionu korun, se pozornost Číny zaměřila především na Asii. Prezident Si se snažil napravit vztahy se svými sousedy, jmenovitě s Filipínami a Vietnamem. V Pákistánu vyjednal velké ekonomické projekty a budování infrastruktury a došlo k přelomové schůzce s tchajwanským prezidentem Ma Jing-ťiou. Při návštěvě Roberta Mugabe v Zimbabwe zase přislíbil africkým zemím investice v hodnotě zhruba 1,5 bilionu korun v rámci spolupráce.
Americký prezident Barack Obama s čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
Nejsledovanější pak byla jeho návštěva USA. Vztahy mezi oběma zeměmi byly v posledních letech ochlazovány spory o kybernetickou špionáž a porušování autorských práv, zdá se ale, že se Baracku Obamovi spolu s čínským prezidentem podařilo problémy prozatím „zažehlit“. Otázkou je, jak se k Číně postaví Obamův nástupce, jelikož mnozí kandidáti se již teď předhánějí o to, kdo „bude na Čínu tvrdší“. Pravděpodobně nejhorší variantou pro Čínu by byl Donald Trump, pokud své projevy myslí vážně.
Rychle rostoucí ostrovy
Čína zaujala aktivní roli i v OSN, což bylo donedávna také spíše výjimkou. Projev prezidenta Si na půdě OSN v sobě měl příslib budoucí aktivity Číny na mezinárodním dění, která se rychle proměnila v zaujetí jasného stanoviska na Pařížské konferenci.
Dalším mezinárodním úspěchem bylo i začlenění čínského Jüanu (renminbi) do rezervní měny Mezinárodního měnového fondu.
Jed v monotónním šedém vzduchu. Peking se dusí v oparu zhoubného smogu |
V roce 2015 ale Čína také pokračovala v kurzu, který se jeví mírně řečeno „poněkud znepokojivým“. Spor o ostrovy v jihočínském moři nadále trvá a „Říše středu“ dál vrší zeminu pro stavbu umělých ostrovů, čímž neničí pouze korálové útesy, ale také vztahy se zeměmi nejen východní Asie. Veškerá práce pro zlepšení reputace Číny by také kvůli tomuto mohla rychle vyšumět. Zvlášť když Čína odmítá návrh Filipín, na jehož základě se územním sporem začal zabývat i Stálý rozhodčí soud v Haagu.
Další kontroverzní událostí byla vojenská přehlídka k výročí konce 2. světové války, které se kvůli čínským teritoriálním sporům zúčasnilo jen několik světových vůdců.
Pokud se ale dá říct, že rok 2015 byl pro Čínu úspěšný na mezinárodním dějišti, o vnitřním dění v této zemi to již prohlásit nelze. Nejde přitom jen o ekonomické výkyvy, ale i o společenské dění v této zemi.
Kam kráčíš, ekonomiko?
Oproti dřívějšku, kdy se růst čínského HDP pohyboval v dvouciferných číslech, v roce 2015 postupně spadl až na „realistických“ 6,5 %. Přičemž jde o čínskou statistiku, která má jednu zásadní vadu, tedy tu, že je čínská. O její pravdivosti kolují pochyby a odborníci odhadují, že reálné HDP může být až o 3% nižší. Podobně je to i s oficiální statistikou zaměstnanosti v Číně, která se již několik let výrazně nehýbe a nereaguje na dění v zemi, což se nejeví příliš pravděpodobné a nezaměstnanost v Číně je tedy také otázkou. Znepokojivé může být i to, že celkový dluh Číny dosáhl v roce 2015 k 300% ročního HDP.
Pravděpodobně nejdramatičtější byla pro média zpráva o „krachu“ burzy. Čínská vláda se nejprve snažila problém „ututlat“, poté podporovala nákup akcií na dluh a zakazovala prodej, ale výsledek byl pro akcionáře hrozivý. Během dvou týdnů se na burze vypařilo 124 bilionů, které z velké části pocházely z kapes malých investorů a ani tím propad neskončil.
Stabilní společnost
Ani pokud jde o čínskou společnost, nezní zprávy příliš růžově. Rok 2015 byl rekordní i v počtu stávek a nepokojů uvnitř Číny. Podle průzkumů se větší čínská města bouří více než řecké Atény, které jsou od evropské ekonomické krize ohniskem neklidu. K ekonomickým problémům se pojí i ty ekologické, když čínský průmysl otravuje řeky a smogem dusí města a uplynulý rok byl v této oblasti smutně rekordní.
‚Bratři, zhyňte pro Alláha!‘ Islámský stát překvapil bojovým chorálem v čínštině |
Výbušnými regiony zůstávají Sin-ťiang i Tibet. Ačkoli jsou obě místa formálně „autonomními regiony“, původní národnosti (především Tibeťané a Ujguři) si autonomie příliš neužijí a Čína i zde pokračuje ve snaze problémy domorodců marginalizovat a cenzorovat. Současně podporuje přesun domorodých Číňanů (Chanů) na tato území a například v Sin-ťiangu Ujguři brzy budou minoritou na „vlastním území“. V Tibetu také zůstává situace z lidskoprávních hledisek neuspokojivá a objevily se zprávy, že čínská vláda chce i s pomocí dronů přísněji střežit hranice a tak efektivněji bránit Tibeťanům v útěku z Tibetu.
Prezident Si Ťin-pching pokračuje v „protikorupčních čistkách“ uvnitř Komunistické strany. Za rok 2015 bylo zatčeno na 200 tisíc nižších i vyšších kádrů, což ve straně, která má přibližně 80 milionů členů, vyvolává značné nepokoje, strach a vzájemnou nedůvěru.
Mušky i tygři. Čína obvinila padlého prominenta režimu z korupce |
Otázkou také zůstává další směřování tohoto tažení proti korupci. Ve státě řízeném jedinou politickou silou totiž těžko může vzniknout nezávislý orgán, který by měl na protikorupční boj dohlížet nebo v něm pokračovat. Jedná se tedy spíše o Si Ťin-pchingovu osobní kampaň, která má podle kritiků za cíl postupně odstraňovat prezidentovy odpůrce. Tomuto odstraňování nepohodlných členů strany na vysokých místech se říká „lovení tygrů“ a čínskému prezidentovi se za poslední rok podařilo také několik úlovků, což mu zvedlo popularitu u čínské veřejnosti.
Podřízni kuře a vyděsíš opici
Problémem zůstává ale i to, že mnoho soudruhů po dostatečném „nahrabání“ rychle z Číny i s rodinou zmizí do západní Evropy nebo USA. Čína se jistě bude v roce 2016 snažit tyto uprchlíky získat zpět s pomocí zapojení ostatních zemí.
Rok 2015 byl pro Čínu rekordní i v restrikcích disidentů a omezování svobody informací. Čínské vedení přitom rádo využívá pragmatické taktiky „podřízni kuře a vyděsíš opici“, díky které se dají odpůrci režimu umlčet dominovým efektem. To znepokojuje i některé obyvatele Hongkongu, kteří cítí dlouhé prsty Pekingu čím dál víc.
Vážně míněná diagnóza této asijské supervelmoci by vyžadovala nesrovnatelně více než jeden článek, z tohoto povrchního pozorování ale jde alepsoň zjistit, že „imidž“, kterou Čína projektuje nemusí být ta, která je pravá. Čína vystupuje čím dál aktivněji a sebevědoměji na mezinárodním dění, přesto sebevědomý režim by neměl zapotřebí omezovat svoje občany. Snad tedy Říše středu v dalších letech vyrovná své prvky, ať už ty jangové vnější nebo jinové vnitřní v harmonii k „blahu celého Podnebesí“.
