Bleší trhy? Bazary nábytku? Vyjma sběratelů bizarností představují pro spoustu Čechů jen zdroj nevábného "jetého" aušusu, který si slušný člověk nepustí do bytu. Na západ od našich hranic je ale situace zcela jiná a nakupování použitého nábytku je tu nejen běžné, ale přímo vyhledávané.
Zvlášť v Německu, ve Francii nebo Británii si mladí umělci chodí na bleší trhy pro inspiraci a domácnosti se tu napříč generacemi vybavují šik kousky, aniž by se řešilo, komu sloužily předtím.
Kontrast a jiná atmosféra
Přitom nemusí jít zrovna o starožitnosti. Výjimečné solitéry mohou být staré dvacet i sto dvacet let. Podstatné je, že domovu dodají jiný, osobitý ráz. "Vintage kousky se skvěle hodí právě do moderních interiérů. Zatím jsme si všichni zvykli zařizovat byty a domy jen moderně, ale tím často přicházíme o možnost dodat prostoru individualitu," říká designérka Sibel Rhea Akyol, vášnivá sběratelka vintage objektů, se kterými ráda pracuje a objevuje jejich bývalou krásu.
"Cenu toho, co máme doma, si někdy uvědomíme, až když s tím začne pracovat někdo jiný. Kamarádka mi třeba přinesla starý stolek, a když jsem ho začala brousit, objevilo se pod nánosy starých nátěrů nádherné dřevěné vykládání. Samozřejmě že si ho pak zase odnesla domů," směje se designérka.
Interiér ale není dobré starým nábytkem zahltit. Mnohem působivější je do pokoje v moderním stylu a tlumených barvách, s hladkými, lesklými povrchy přidat starou lampu, rám zrcadla nebo třeba nově, extravagantně potažené staré křeslo.
Blešák, bazar, nebo "repasovací" studio?
"Řada lidí se začala zbavovat starého nábytku až v poslední době, takže nejvíc zajímavých kousků paradoxně najdete na ulici nebo v kontejneru," říká Sibel Rhea Akyol. "Někomu se sice může zdát nechutné přinést si domů věc, kterou někdo jiný postavil na ulici, ale pravdou je, že se tam stejně neohřejí víc než pár hodin. A často jde o netušené poklady."
I díky tomu bývá druhým nejlepším nalezištěm půda nebo sklep s odloženým nábytkem po babičce. Kdo se rozhodne, že si nechce špinit ruce, ten se ovšem musí připravit na to, že si bude muset připlatit. "Většinou se totiž nikdo nechce starým nábytkem zabývat, a než by ho sám sháněl přes internet nebo na bleším trhu, nechá ho nakoupit od obchodníků, kteří cenu v bazarech často nepřiměřeně napálí," popisuje současnou situaci designérka.
Takže kde hledat? Na českých bleších trzích zatím vládnou spíš rukodělní výrobci a prodejci drobnějšího zboží. Bazarů nábytku je u nás sice dost, ale kdo má zájem o pozoruhodné kusy, ten musí vědět, do kterého z nich zajít. Například v Německu je situace jiná a zajímavý nábytek se tu shání snadněji.
Kdysi proslavené bazary na Libeňském ostrově nebo v Holešovické tržnici se příliš doporučit nedají. Jsou plné převážně levného dovezeného nábytku pochybné kvality a na cenný design tu narazíte jen zřídkakdy. Ovšem i mezi českými bazary s nábytkem se najdou takové, kde nemají přemrštěné ceny a jejichž majitelé jsou hotoví lovci pokladů, kteří umějí najít prakticky cokoliv.
"Například v Praze na ulici Komunardů má jedna paní bazar, kam pomalu nemůžete ani vejít, protože je plný věcí. Když jí ale řeknete, co byste chtěli, ledasco z toho bude mít a bude okamžitě vědět, kde to má uložené," doporučuje Sibel Rhea Akyol.
Takto nalezené kusy nábytku podle designérky není problém vlastníma rukama – nebo s dílčím přispěním odborníků – dát do pořádku. "Křeslo v hodně špatném stavu se musí obrousit, zatmelit a opatřit novým čalouněním včetně per a výplně. Broušení by sice zvládl skoro každý sám, ale když se vám nechce, zaplatíte tisíc až dva tisíce korun truhláři. I s čalounickými pracemi vás tak ,nové‘ křeslo vyjde na zhruba čtyři až pět tisíc korun," vypočítává Sibel Rhea Akyol.
V designovém obchodě ovšem podobné křeslo přijde na dvojnásobek. Už i u nás se objevují obchody a studia, která se specializují právě na starší, repasovaný nábytek. Vzhledem ke klientele, která ví, co hledá a co je dobré, však nečekejte "bazarové ceny".
Zajímavé kousky nabízí například značka Fluo, která starým křeslům dodává nový lak a bláznivé potahy. Za repasované křeslo tu zaplatíte kolem 11–12 tisíc korun. V Loděnici u Berouna zase funguje jediný maloobchod nizozemské firmy Snel, zaměřené na výrobu nábytku a doplňků a přeprodej originálních kusů především z Číny, Indonésie a Indie.
