Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Nebuďte zbabělí, vybízí Zeman lidi k volbám. Podle Horáčka se hraje o svobodné Česko

Česko

  5:00
PRAHA - Souboj o zahraničněpolitické směřování České republiky, roztříštěnost politické scény a absence velkých témat v kampani. To jsou podle kandidátů na prezidenta výrazné rysy blížících se voleb do Poslanecké sněmovny. Server Lidovky.cz oslovil ty kandidáty, kteří už shromáždili potřebný podpis občanů nebo členů sněmovny či Senátu pro vyhlášení své kandidatury, a zeptal se jich, jak vnímají blížící se klání o posty v dolní komoře parlamentu.

Prezidentští kandidáti Miloš Zeman,Jiří Drahoš a Michal Horáček. foto: Lidovky.cz

„Česko je otevřená, liberálně demokratická země založená na úctě k lidským právům a dalších ideálech euroatlantického západu. Obávám se, že se hraje o to, jestli takovou zemí zůstaneme,“ popsal Michal Horáček, co vidí jako hlavní motiv letošních voleb do sněmovny. V této souvislosti si všímá silného nástupu protievropsky laděných stran ucházejících se o podporu veřejnosti. „Nejsme v tom výjimeční, stejný trend jsme viděli i v jiných západních státech. Černých scénářů je mnoho. Doufám, že se neuskuteční,“ dodal.

Podobně uvažuje i druhý nejvýraznější vyzyvatel stávající hlavy státy Jiří Drahoš. On sám si bude vybírat stranu především podle toho, zda respektuje stávající ukotvení země na zahraničněpolitické mapě. „Strana musí zaručovat, že zachová naše základní ústavní uspořádání a demokracii, a také to, že zachová naši současnou zahraničněpolitickou orientaci, která nám garantuje bezpečí a prosperitu,“ říká Drahoš.

Zemanovy haléře, Drahošův náskok a Horáčkova nepřehlednost. Sledujte účty zájemců o Hrad

Sám prezident Miloš Zeman tak dramatický důraz na blížící se volby neklade, podle něj je důležitý každý výběr kandidátů do dolní komory Parlamentu. Klíčové prý je, aby se lidé k volebním urnám vůbec vydali. „Nedávno pan prezident apeloval na voliče: ‚Nebuďte zbabělí, protože každý z vás se může samostatně rozhodnout, zda chce být zbabělcem, kterého nezajímá osud této země, anebo zda si tento osud přeje aktivně ovlivnit tím, že k volbám půjdete‘,“ sdělil serveru Lidovky.cz hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

V jednom ze svých pravidelných vystoupení na TV Barrandov si Zeman nicméně všiml jiného fenoménu, jenž letošní klání o Poslaneckou sněmovnu provází. Hluboká nedůvěra v klasické strany. „Voliči přestali věřit politikům, že je dokáží adekvátně zastupovat, a přejí si o některých věcech rozhodovat sami. Jaký je důkaz pro moje tvrzení? Znechucení voličů politikou se projevuje v tom, že ve stranách klesá počet členů,“ uvedl s tím, že tento problém jako jeden z mála svou nabídkou přímé demokracie uchopil Tomio Okamura.

‚Nová vláda může být až v březnu‘

Do závodu o sněmovní křesla se letos vydalo nejvíce politických subjektů v historii země, ve volebních místnostech si budou lidé vybírat z 31 stran a hnutí. „A to je dobře, lidé mají z čeho vybírat,“ těší kandidáta strany Realisté Jiřího Hynka.

Kandidáti na Pražský hrad

Server Lidovky.cz oslovil ty uchazeče o Pražský hrad, kteří mají pro vstup do souboje o funkci prezidenta republiky dostatečný počet podpisů od občanů (50 tisíc) nebo od poslanců  (20) či senátorů (10).
Jsou jimi prezident Miloš Zeman (občané), bývalí podnikatel, textař a producent Michal Horáček (občané), bývalý šéf Akademie věd ČR (Jiří Drahoš), místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (senátoři, ale ten definitivní kandidaturu ještě zvažuje) a šéf Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek (poslanci).

Současně letos sociologové napočítali enormní množství nerozhodnutých voličů, což se může projevit nesložitějším povolebním vyjednáváním v historii. „Je to rovnice o několika neznámých a dokonce je možné, že i nemá řešení, protože takové rovnice existují. Může být vláda do týdne, ale může být vláda někdy v březnu,“ přisvědčuje místopředseda Senátu Jaroslav Kubera. Ten se pak obává toho, zda si lidé zahlcení informacemi z médií, internetu a sociálních sítí dokážou poučeně vybrat z balíku kandidujících stran. „Nemají čas se nad věcmi zodpovědně zamyslet,“ myslí si.

Kubera současně poukazuje na to, že navzdory ostré rétorice jednotlivých stran vůči sobě postrádá letošní kampaň zásadní téma. Politické strany prý nedokáží chytlavě převyprávět předvolební příběh, jímž by měla společnost žít. „Konkrétní témata se z politiky do značné míry bohužel vytrácejí. Je to spíše válka emocí a marketingových technik než popis našich problémů a návrhů jejich řešení,“ souhlasí Horáček s tím, že letošní kampaň je mimořádně plytká. 

Strany nemají centrální téma, kroutí hlavou Zeman

„Nejhorší na této volební kampani je, že neexistuje žádné centrální téma. Že na poslední chvíli si jedna strana vybere Babišovo Čapí hnízdo. Druhá strana Sobotkovo OKD, teď se vynořilo lithium,“ řekl v posledním rozhovoru na TV Barrandov prezident Zeman. Podle Jiřího Drahoše se letošní kampaň vyprázdnila natolik, že splývá s reklamou. „Jako kdyby naše budoucnost byla něco jako prací prášek. A k tomu docela mimořádné množství slibů typu jenom my vyřešíme všechno,“ posteskl si.

Přitom podle uchazečů o místo na Pražském hradě existují silná témata, na nichž lze postavit kampaň. „Občané budou rozhodovat o bezpečnosti a budoucnosti naší země. Myslím, že bezpečnost je jedním z hlavních témat voleb, a je to vzhledem k situaci v Evropě i ve světě logické,“ míní kandidát Realistů Hynek. Horáček naopak zase zvedá téma vymahatelnosti práva, podle Kubery je udržitelnost státních výdajů.

Předseda senátu Jaroslav Kubera plánuje návštěvu Tchaj-wanu příští rok.
Jiří Hynek (vlevo) oznamuje, že podal kandidaturu na prezidenta. Na snímku s...

Kandidáti uvažují také nad tím, jak se výsledek sněmovních voleb podepíše do jejich vlastního souboje o Pražský hrad. „Jiří Drahoš očekává zmnožení prezidentského pelotonu. „Po volbách může ještě narůst počet kandidátů na funkci prezidenta. Do vývoje kampaně i následných voleb se může promítnout povolební vyjednávání a postup současného prezidenta,“ dodává pak. 

Naopak Michal Horáček se při své kampani na výsledky voleb do Sněmovny neohlíží, pro klasické politiky prý není v jeho radikálně přímé kampani místo.

Prezident Miloš Zeman se pro server Lidovky.cz na aktuální otázku nevyjádřil, lze však předpokládat, že bude sledovat, zda hnutí ANO v reakci na volební výsledek nasadí vlastního adepta do prezidentského křesla. Dlouhodobě se spekuluje, že stávající ministr obrany Martin Stropnický s podporou Andreje Babiše by pro něho mohl být velmi vážný soupeř.

Autor: