„Výroky policejního prezidenta na adresu ministra vnitra považuji za mimořádně nešťastné. Slova o vydírání a útisku z jeho strany jsou naprosto nepřiměřená a nepřijatelná, zvláště pokud jsou takto ventilována veřejně a zároveň nejsou podložena pádnými důkazy,“ řekl Nečas Právu.
Lessy své věty o vydírání a nátlaku na svou rezignaci později mírnil a tvrdil, že byly vytrženy z kontextu. V reakci na Lessyho slova už ale podal ministr vnitra Jan Kubice podnět k vyšetřování Generální inspekci bezpečnostních sborů.
ČTĚTE VÍCE: |
"Takovéto bezprecedentní veřejné nařčení důrazně odmítám. Jde o velmi závažná obvinění, která se nezakládají na pravdě. Navíc jde o vystupování, jaké by si nikdo vůči svému nadřízenému neměl dovolit," uvedl Kubice. Na jeho stranu se poté přiklonil i premiér Petr Nečas.
„Pan policejní prezident se v médiích opakovaně vyjadřuje krajně nevhodným způsobem,“ dodal k tomu Nečas.
Dlouhodobý boj
Do policejního prezidenta se přitom Nečas opřel už podruhé v krátké době. V červenci označil premiér chování Petra Lessyho za neslučitelné s rolí policejního prezidenta, který má vést nestranný a nepolitický policejní sbor. Nakročil podle něj k politickému aktivismu když vydal prohlášení, v němž své kolegy vyzývá k odolnosti vůči vlivům "veřejně známých, mocných a vlivných" lidí.
Celý spor se tehdy rozhořel kvůli telefonátům mezi Lessym a ministrem financí Miroslavem Kalouskem, který měl údajně vyvíjet tlak na vyšetřování kauzy CASA.
