Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Neexistuje hororový film, který by se tomu vyrovnal. Teambuildingová noční můra thajských fotbalistů

Svět

  16:13
BANGKOK - Výprava do jeskyně na severu Thajska rozhodně neměla skončit 18 dní trvajícím dramatem a záchranou, kterou sledoval celý svět. Původně šlo jen o způsob, jak se měl zástupce trenéra naučit sám zvládnout mladé fotbalisty.

Prostor před jeskynním komplexem v Thajsku. foto: Reuters

Proto pro Wild Boars uspořádal zdánlivě nevinnou, teambuildingovou výpravu, která se ale velmi rychle zvrtla, napsal zpravodajský server News.com.au.

To, co pro 12 thajských školáků ve věku 11 až 16 let a jejich 25letého trenéra začalo jako výlet, skončilo situací označovanou za „horší než z jakéhokoli hororového filmu“.

‚Žádné doteky ani objímání‘. Rodiče nesmí navštívit čtyři chlapce zachráněné z jeskyně

Tato výprava - na jakou vyrazily skupinky chlapců už mnohokrát předtím - byla pokládána za klíčovou součást tréninku chlapců, kteří spolu tráví až 20 hodin týdně. Chlapci se během ní měli podepsat ve vzdálenosti dvou a půl kilometru v hloubi jeskyně na stěnu na důkaz toho, že v ní byli. Jediným rozdílem bylo tentokrát roční období - a nadcházející deštivé počasí. 

Mnozí by se nikdy neodvážili během období dešťů do proslulého jeskynního systému Tcham Luang, který je nejdelší v Thajsku a tvoří ho celá řada tunelů, kluzkého skalního povrchu a útesů prudce se propadajících do temnoty. Před jeskyní je velký varovný nápis, že se během monzunů může velmi rychle zaplavit.

Záchranáři u zatopeného komplexu jeskyní.
Záchranáři u zatopeného komplexu jeskyní.

Mladý trenér Ekkapol „Ek“ Čantchavong podle líčení ostatních udržoval chlapce v přísném tréninkovém režimu, což zahrnovalo i projížďky na kolech po kopcích kolem jejich fotbalového hřiště. Sedmatřicetiletý hlavní trenér Nopparat Katchavong listu The Washington Post řekl, že nevěděl, kam chce Ekkapol tým vzít, ale věřil mu.

Najít skupinu trvalo více než týden

Jediné, oč ho požádal, bylo, aby s sebou vzal několik chlapců ze staršího týmu, kteří mu s mladšími pomohou, a aby jel Ekkapol na kole až za nimi a dohlédl na ně.

Okamžiky štěstí. Z útrob jeskyně po 18 dnech zachránili celý fotbalový tým

Třiadvacátého června tedy skupina vyrazila na svou výpravu - 45minutovou jízdu od školy k jeskyni. U jejího vchodu nechali kola, vešli dovnitř - a pak se všechno děsivě zvrtlo. Spustil se prudký liják, který zaplnil tunely vodou a odřízl jim cestu ven. Neměli jinou možnost, než postupovat kupředu po vyvýšených okrajích jeskyně, kde našli suchou římsu vedoucí čtyři kilometry do hloubi jeskyně, kde na celé dny uvázli v naprosté temnotě.

Když Nopparat zjistil, že se chlapci nevrátili, vypravil se k jeskyni, kde našel kola a batohy chlapců. A také to, co ho naplnilo čistou hrůzou: vodu řinoucí se ven ze vstupu do jeskyně. Tím začala mezinárodní záchranná operace, v jejímž rámci se 2. července - více než týden poté, co zmizeli - dvěma potápěčům podařilo najít celou skupinku živou, ukrytou hluboko v jeskyni a schoulenou k sobě na skalní římse s plochou deseti čtverečních metrů.

Chlapci si mohou odnést psychické i fyzické potíže

Ekkapol dříve býval mnichem a učil chlapce, jak meditovat. I poté, co se jim vysvítily baterky a obklopila je tma a netopýři, se prý nezačali bát. „Není možné natočit hororový film, který by se tomu vyrovnal,“ řekl ovšem koordinátor Národní jeskyňářské záchranné mise Anmar Mirza, který se na záchranných akcích v jeskyních podílí už 30 let. Ani když se všichni dostali ven, jejich trápení neskončí. Krom případných psychických následků si mohou přinejmenším na nějakou dobu odnést i fyzické potíže. 

Nálezy na plicích, sluneční brýle a žádná cesta na fotbal. Lékaři promluvili o zdraví zachráněných chlapců

„Nedostatek denního světla po tak dlouhou dobu znamená, že budou dezorientovaní nejen psychicky, ale že bude narušená i řada fyziologických funkcí, které jsou závislé na denních biorytmech,“ řekl Sarb Johal ze Střediska pro záchranný výzkum na Novém Zélandu. „Mohou mít potíže se spánkem, hormonálními funkcemi, jídlem a pitím a také s tím, jak funguje jejich gastrointestinální systém,“ dodal.

Autor: