"Včera pozdě večer skončil druhý ročník festivalu reSITE, festivalu, jehož cílem je snaha změnit města na místa vhodná pro život. Vlajkovou lodí festivalu byla mezinárodní odborná konference za účasti dvou desítek hostů z celého světa: od Austrálie, přes Indii, Rusko, Nizozemí, Španělsko, Velkou Británii a Spojené státy, až po naše nejbližší sousedy. Přednášky a diskuse, jelikož reSITE si zakládá na myšlence býti hlavně diskusní platformou, proběhly před vyprodaným hledištěm pražského DOXu.
V rámci reSITE se uskutečnilo i mnoho dalších aktivit pro nejširší veřejnost, které leží na srdci osud našich měst: cyklojízdy, městské fitness i další městské hry, taneční vystoupení, veřejné přednášky, filmová představení a další. Program byl soustředěn v unikátním pavilonu s názvem Möbius, který ovládl část Karlova náměstí v Praze. Zde je náš výběr těch nejzajímavějších akcí letošního reSITE.
Přednáška Winnyho Maase (Nizozemí) – aneb instantní energie
Jedna z nejjasnějších hvězd světové architektury, spoluzakladatel studia MVRDV naprosto uhranul své publikum v rámci konference reSITE. Winny přiletěl do Prahy opravdu jenom na skok, díky své nezlomné energii a nadšení pro architekturu ale dokázal pražské publikum přivést do varu. Winny Maas na základě svých vlastních městotvorných a urbanistických projektů z celého světa (dominantní roli hrál projekt Velké Paříže) prezentoval vlastní pohled na řešení problémů současných měst. Jak už to bývá, vynikající architekt se ukázal rovněž i jako progresivní myslitel a skvělý společník – nevadila ani obligátní igelitka z amsterodamského letiště, kterou tahal celý večer sebou…
Pobyt Enrique Peňalosy (Kolumbie) – aneb starosta na kole
Zatímco jeho nizozemskému kolegovi patřil úvodní den festivalu, bývalý starosta Bogoty si podmanil účastníky dalších festivalových dní. Charizmatický řečník se městem zásadně pohyboval na kole, vybaven pouze vlastní odvahou a plánem Prahy. Jeho vize, jak by měla města vypadat a komu především by měla sloužit, s napětím poslouchaly nejen stovky hostů festivalu, ale i zástupci magistrátů několika českých, polských či slovenských měst. Peňalosa se ukázal i jako výborný pozorovatel a velmi odvážně a zaníceně diskutoval i o pražských problémech, které stihl „nasát“ skrze své procházky a projížďky Prahou. Škoda, že nedošlo k avizovanému setkání s novězvoleným primátorem Prahy Tomášem Hudečkem, který se z festivalového programu letos opět na poslední chvíli omluvil…
Příběh pavilonu – aneb Möbius není jen páska
Loni do Prahy na reSITE přitančila balerína z Berlína – nafukovací pavilon z dílny berlínského architektonického studia Raumlabor. Letos se ikonou aktivit pro veřejnost stal dřevěný mobilní pavilon nazvaný Möbius z dílny mladých tvůrců ze sdružení CollColl. Díky jim a množství zajímavého programu – ať už jógy, tanečních vystoupení, světelné show, filmového promítání, přednášek či diskusí ožil téměř zapomenutý kout největšího pražského náměstí novým životem. Stalo se z něj – místo pro život.
Workshop dPAV – aneb Jak se vaří architektura
Převrácenou „nekonečnou“ dřevěnou konstrukci Möbia by měl příští rok vystřídat nový pavilon, jehož podoba vzešla z mezinárodního workshopu, který probíhal na půdě spolupořádající soukromé vysoké školy ARCHIP (Architectural Institut in Prague). Účastníky vybírala mezinárodní porota z řady zájemců z různých oborů – od architektů, přes designéry, kulturní manažery, programátory až po výtvarníky a představitele dalších „nearchitektonických oborů“. Mezinárodní týmy řešitelů pak za tři dny vytvořily podobu budoucího mobilního pavilonu, který se stane poznávacím znakem festivalu v příštích letech. Workshop pod vedením britského designéra Tysona Hosmera z londýnského Balmond Studia byl opravdovým „tavícím kotlem“ idejí a nápadů. A živým důkazem toho, že multikulturalismus nemusí být jen prázdným a zapomenutým konceptem.
Vystoupení Cecila Balmonda (Velká Británie) – aneb filosof za rýsovacím prknem
I když je tento rodák ze Srí Lanky jedním z nejrespektovanějších světových inženýrů a konstruktérů, zabývá se strukturami ze zcela jiného pohledu, než je u stavbařů běžné. Nicméně jemu vděčí Rem Koolhaas, Tojo Itó či Alvaro Siza a další architektonické superstar za zhmotnění svých odvážných vizí. Cecil Balmond je živým důkazem, že postavit lze opravdu i nemožné, navíc s grácií a poetikou, která mění obor stavitelství v uměleckou disciplínu. Balmond na přednášce v ARCHIPu vlastně vůbec nemluvil o architektuře, přesto v auditoriu probudil emoce, typické spíše pro koncert klasické hudby."