Bude tomu tak i nadále, na proces věčného tvůrčího hledání má vedení České televize právo, ba je to přímo povinnost. Pro diváka však jednoznačně důležitější zůstává kvalita a šíře sortimentu oněch nabízených programů. Sebelépe propagovaný paskvil diváky nepřipoutá.
Nevyplácí se však věřit řediteli, tentokrát nešlo jen o znělky a grafiku! Jde o postupnou likvidaci zavedené značky! Asi i za to dostane další odměnu. Digitální vysílání si prý nutně žádá zavržení dlouholeté tradice symbolizující zkostnatělost analogové éry. Jenže zaklínadlem digitalizace se zdůvodňuje mnohé.
Chce se vedení ČT odhozením zavedené světoznámé značky snad také distancovat od tradice kvalitní televizní tvorby, kterou vyplňovalo vysílací schéma, když se v dostatečném množství nevyráběly pořady, aby se ušetřilo? Symbolizuje snad ono „minus“ nad číslem programového okruhu klesající trend ve sledovanosti? Nicneříkající čárka nad číslem, jež nahradila unikátní zřetelné logo televizní stanice, je možná symbol supermoderní a neobyčejně kreativní. Početná množina odborníků a diváků (viz www.ct-logo.cz) je však přesvědčena, že tradiční značka v zásadě vyhovuje, není třeba ji radikálně měnit a nikdo za ni nemusí říkat My jsme Česká televize. Změní pan ředitel snad také znělku Večerníčku, jejíž čtyřicáté výročí tak vychvaloval, sice letitou a jednou už málem zrušenou, ale hlasem lidu opět vrácenou na obrazovku?
Rodinné stříbro
Tradice firmy patří mezi takzvané rodinné stříbro a sounáležitost s tradicí symbolizuje také stálá značka, proto ji každá, byť sebemenší firma, opatruje. Mávneme rukou nad osvědčenou značkou, za kterou byli vážení diváci zvyklí nacházet kvalitu a serióznost a pod níž se nesetkávali s bulvárními zprávami a bezduchými seriály?
Proč zadání nepočítalo s tzv. liftingem symbolu obrazovky, tvořeného písmeny ČT v národních barvách? Doplněného případně o modrou, s čísly programů uvnitř a s využitím 3D animací? Tvrdíme, že likvidací svého jedinečného logotypu ztratí Česká televize svou nezaměnitelnou identitu a s příchodem desítek nových televizních stanic zapadne v tuctové šedi koleček, čárek, jedniček, dvojek... Možná že právě o to zde jde. Není přece tajemstvím, že televize veřejné služby je solí v očích mnohým politikům. Co tak třeba konečně zprivatizovat Kavčí hory? Vždyť případně jeden, ze státního rozpočtu financovaný a představám politiků vyhovující zpravodajský kanál, by bohatě stačil. Nemuseli by se pak namáhat s věčným umlčováním šťouravých redaktorů v pořadech, jako jsou Reportéři, Nedej se nebo bylo Naostro, Stalo se, Katovna...
Jděte někam s frázemi o nezávislých mediích a pilíři demokracie! Žádnou nezávislou televizi přece nepotřebujeme! Snadněji zmizí taková, o kterou diváci ztratili zájem, neboť nepochopili, že nahradila kvalitní programy perfektní formou, která je přece důležitější než obsah.
Kam sahají pravomoci ředitele
Proč vedení České televize prostřednictvím obrazovky nevyzvalo diváky k diskusi? Bál se snad pan ředitel jejího výsledku, který by mu případně komplikoval dosažení cíle, který si umanul? Zřejmě ze stejných důvodů neuspořádal na jaře tohoto roku anketu mezi zaměstnanci, kterou se slovy „přece nepůjdu proti lidem“ předtím slíbil.
Kam až sahá hranice pravomocí ředitele, jemuž byla na vymezený čas svěřena do péče veřejná kulturní instituce? Česká televize není soukromá společnost s ručením omezeným, a proto by o tak zásadní změně, která si navíc naprosto zbytečně vyžádá mnohaleté vysoké náklady, měli mít právo spolurozhodovat koncesionáři, kteří koneckonců vše zaplatí.
Nevyplácí se však věřit řediteli, tentokrát nešlo jen o znělky a grafiku! Jde o postupnou likvidaci zavedené značky! Asi i za to dostane další odměnu. Digitální vysílání si prý nutně žádá zavržení dlouholeté tradice symbolizující zkostnatělost analogové éry. Jenže zaklínadlem digitalizace se zdůvodňuje mnohé.
Chce se vedení ČT odhozením zavedené světoznámé značky snad také distancovat od tradice kvalitní televizní tvorby, kterou vyplňovalo vysílací schéma, když se v dostatečném množství nevyráběly pořady, aby se ušetřilo? Symbolizuje snad ono „minus“ nad číslem programového okruhu klesající trend ve sledovanosti? Nicneříkající čárka nad číslem, jež nahradila unikátní zřetelné logo televizní stanice, je možná symbol supermoderní a neobyčejně kreativní. Početná množina odborníků a diváků (viz www.ct-logo.cz) je však přesvědčena, že tradiční značka v zásadě vyhovuje, není třeba ji radikálně měnit a nikdo za ni nemusí říkat My jsme Česká televize. Změní pan ředitel snad také znělku Večerníčku, jejíž čtyřicáté výročí tak vychvaloval, sice letitou a jednou už málem zrušenou, ale hlasem lidu opět vrácenou na obrazovku?
Rodinné stříbro
Tradice firmy patří mezi takzvané rodinné stříbro a sounáležitost s tradicí symbolizuje také stálá značka, proto ji každá, byť sebemenší firma, opatruje. Mávneme rukou nad osvědčenou značkou, za kterou byli vážení diváci zvyklí nacházet kvalitu a serióznost a pod níž se nesetkávali s bulvárními zprávami a bezduchými seriály?
Proč zadání nepočítalo s tzv. liftingem symbolu obrazovky, tvořeného písmeny ČT v národních barvách? Doplněného případně o modrou, s čísly programů uvnitř a s využitím 3D animací? Tvrdíme, že likvidací svého jedinečného logotypu ztratí Česká televize svou nezaměnitelnou identitu a s příchodem desítek nových televizních stanic zapadne v tuctové šedi koleček, čárek, jedniček, dvojek... Možná že právě o to zde jde. Není přece tajemstvím, že televize veřejné služby je solí v očích mnohým politikům. Co tak třeba konečně zprivatizovat Kavčí hory? Vždyť případně jeden, ze státního rozpočtu financovaný a představám politiků vyhovující zpravodajský kanál, by bohatě stačil. Nemuseli by se pak namáhat s věčným umlčováním šťouravých redaktorů v pořadech, jako jsou Reportéři, Nedej se nebo bylo Naostro, Stalo se, Katovna...
Jděte někam s frázemi o nezávislých mediích a pilíři demokracie! Žádnou nezávislou televizi přece nepotřebujeme! Snadněji zmizí taková, o kterou diváci ztratili zájem, neboť nepochopili, že nahradila kvalitní programy perfektní formou, která je přece důležitější než obsah.
Kam sahají pravomoci ředitele
Proč vedení České televize prostřednictvím obrazovky nevyzvalo diváky k diskusi? Bál se snad pan ředitel jejího výsledku, který by mu případně komplikoval dosažení cíle, který si umanul? Zřejmě ze stejných důvodů neuspořádal na jaře tohoto roku anketu mezi zaměstnanci, kterou se slovy „přece nepůjdu proti lidem“ předtím slíbil.
Kam až sahá hranice pravomocí ředitele, jemuž byla na vymezený čas svěřena do péče veřejná kulturní instituce? Česká televize není soukromá společnost s ručením omezeným, a proto by o tak zásadní změně, která si navíc naprosto zbytečně vyžádá mnohaleté vysoké náklady, měli mít právo spolurozhodovat koncesionáři, kteří koneckonců vše zaplatí.
