Bohatý podnikatel, duchovní vůdce, filantrop, vynálezce a umělec. To všechno je jihokorejský milardář Ju Pjong-un, zakladatel a majitel plavební společnosti Chonghaejin Marine Company Ltd., jež provozovala tragicky ztroskotaný trajekt Sewol. Třiasedmdesátiletému muži mnoha tváří přibyla v dubnu další identita: nejhledanější člověk v Jižní Koreji.
Pátrání po Ju Pjong-unovi: |
Vyšetřovatelé nehody po Juovi a jeho rodině horečně pátrají kvůli smrti tří stovek lidí, kteří po potopení Sewolu 16. dubna zahynuli ve vlnách Žlutého moře. Ju Pjong-un však zmizel neznámo kam. Na jeho hlavu je nyní vypsána odměna 500 milionů wonů (přibližně 10 milionů korun) kvůli podezření ze zabití z nedbalosti, daňových úniků a zpronevěry.
Snímek Ju Pjon-una ve vysílání jihokorejské televize.
Kontroverzní magnát se se zákonem nepotýká poprvé. Spoluzakladatel sektářské Evangelické baptistické církve (EBC) má za sebou čtyřletý pobyt ve věznici (1992-1996). Odsouzen byl ve spojitosti s hromadnou sebevraždou 32 členů hnutí v roce 1987: po pěti letech od události obžaloba magnáta usvědčila ze "zpronevěry pod maskou náboženství". Ju měl od svých spoluvěrců vymámit částku v hodnotě 1,2 miliardy wonů (téměř 24 milionů korun), kterou následně investoval do své podnikatelské činnosti.
Za hranicemi Jižní Koreje však Ju Pjong-una znají především jako vynikajícího fotografa Ahae (v překladu "dítě"), který více než dvěma miliony snímků z jediného okna zmapoval proměny přírody při střídání ročních období. Svou tvorbu vystavoval v New Yorku i proslulém pařížském Louvru a sklidil na ni nadšené ohlasy. V roce 2011 ji představil také českému publiku.
Exhibici Through my Window, jíž poskytl prostory pražský Veletržní palác, inicioval tehdejší ředitel Národní galerie Milan Knížák. Ten fotografovo umění (jež oslavil v publikaci BOOK ON AHAE / So simple, so beautiful, so perfect) hájí a rezolutně vyvrací spekulace médií, že "miliardář bez tváře" si k úspěšným výstavám pomohl hlavně štědrými dary.
Lidovky.cz: V roce 2011 jste se jako ředitel Národní galerie podílel na uspořádání výstavy Through my Window ve Veletržním paláci, svým obdivem k umění Ahae se netajíte. Čím na vás jeho snímky tak zapůsobily?
Výstavu fotografa Ahae uspořádala Moderní sbírka NG v Praze v roce 2011, nikoliv já sám, i když jsem se rád v této akci angažoval. Spolu s několika dalšími autory (jde o mezinárodní tým) jsme dali dohromady publikaci o jeho práci, která vyšla později. Stýkal jsem se průběžně s korejskými velvyslanci, poněvadž mám ke korejskému umění blízko. Například světově proslulý Nam June Paik, byl od 60. let mým osobním přítelem. Spolu s ministrem kultury Pavlem Dostálem jsme Koreu oficiálně navštívili jako zástupci českého státu. Kvalitu fotografií Ahae jsem vyjádřil v textu pro katalog, který zjevně máte k dispozici.
Milan Knížák o Ahae"Není jen fotografem a básníkem, ale také vynálezcem, podnikatelem, vědcem, filantropem, ekologem a sportovcem. V první řadě je však pozoruhodnou uměleckou osobností. Ve svých fotografiích přináší prosté, nezkrášlené pozorování skutečnosti (...). Jediný osobní pocit, který k němu dodává, je úžas, a úžas je cosi, co v současném umění nenajdeme. Ahae je unikátní svou čistotou. (...) Korea by měla být na lidi jako Ahae hrdá." (Redakční překlad z anglického jazyka, kompletní text na webu Ahae.com ZDE). |
Lidovky.cz: Ahae neboli Ju Pjong-un si pečlivě střeží soukromí, v Jižní Koreji se mu přezdívá „miliardář bez tváře“. Setkal jste se s ním, když jste se jeho dílem zabýval?
Nikdy jsem ho neviděl, nikdy jsem s ním nemluvil. Jako zplnomocněná kontaktní osoba byl jeho syn. (Keith H. Ju, který působil jako kurátor otcových výstav, pozn. red.)
Milan Knížák hovoří o výstavě Through my Window fotografa AHAE. Na video odkazují stránky Ahae.com, na Youtube jej nahrál uživatel AhaePhotography 10. května 2014.
Lidovky.cz: Výše zmíněný text a videozáznam, na němž hovoříte o Through my Window, doplňuje také váš otevřený dopis, v němž rezolutně odmítáte spekulace korejských médií, že výstava vznikla pouze na základě donace. Podobné články se však objevily i ve francouzských listech kvůli výstavě Ahae v Louvru... Můžete je tedy jednou provždy vyvrátit?
Tato otázka je zavádějící a vede k falešným závěrům. Všechny galerie na celém světě hledají donace. V anglosaských zemích žije většina galerií jen z donací. To ovšem neznamená, že svůj výběr řídí podle toho, kdo a jak platí, to by velmi brzy zkrachovaly, poněvadž by ztratily uměleckou prestiž. Samozřejmě, že NG získala z výstavy Ahae peníze nejen tím, že prostor a provoz výstavy byl z Ahae strany placen a série děl byla NG darována, ale nakonec jsme získali i finanční donaci, která byla plánována na publikační aktivity, které neměly s Ahae nic společného. (Jak byla nakonec využita, nevím, poněvadž jsem NG už nevedl.) Všechny peníze, které NG získala, jsou zaznamenány ve vyúčtování a lze se o tom kdykoliv přesvědčit. Jak to bylo v jiných galeriích, nevím, ale věřím, že podobně, poněvadž všechny velké evropské galerie fungují na podobných principech. Mé vztahy s korejskou stranou byly vždy seriózní a odmítám hledání senzace tam, kde není.
Lidovky.cz: Dopis není datován. Kdy vznikl a učinil jste v tomto smyslu ještě nějaká další prohlášení?
Ne. Jedná se jen o ty věci, o kterých víte.
ČTĚTE TAKÉ: |
Lidovky.cz: Napsal jste, že Korea by měla být na lidi jako Ahae hrdá. Je jasné, že jste hovořil v prvé řadě o umění. Přesto: co soudíte o současném dění kolem jeho osoby?
Nevím, co dávají korejské úřady panu Ahae za vinu, a musím říct, že mě to ani příliš nezajímá. Honba za viníky, tzn. za každou cenu najít někoho, koho lze viditelně potrestat, je, bohužel, trend po celém světě. V dějinách umění je mnoho umělců, jejichž osudy byly velmi problematické, přesto je jejich dílo nezapomenutelné.
Lidovky.cz: Ju Pjong-una jste vyzdvihl také jako filantropa, jenž v „mnoha případech pomohl lidem přežít.“ Uvedl byste příklad?
Při práci na knize jsem se seznámil i s životem Ahae a vím, že charita a podpora sociálně slabých patřila k jeho základním aktivitám. Když došlo k výbuchu v pražské Divadelní ulici, tlumočil mi korejský velvyslanec, že Ahae chce poslat peníze obětem katastrofy. Jestli k tomu došlo, nevím.
