Příběh exministra Petra Krčála (ČSSD) v nejvyšší politice byl epizodní, trval dvacet dní. Na ministerstvu práce a sociálních věcí po něm však nezůstala jen vzpomínka na opsanou diplomku, kvůli které z vlády odchází. Při nástupu do funkce si sem přivedl bývalého vysoce postaveného policejního funkcionáře a někdejšího ředitele protikorupční policie Tomáše Martince. Ten na sebe v minulosti upozornil vyostřeným sporem s pražskou vrchní žalobkyní Lenkou Bradáčovou. Jeho příchod na post politického náměstka mnohé překvapil. Jak LN zjistily, na ministerstvu by rád zůstal i po Krčálově odchodu. Na starost dostal pikantní úkol.
Bitva s trestňáky
„Přišel jsem na ministerstvo s panem Krčálem, který si mě vybral za spolupracovníka. Bude tedy nyní záležet na nové paní ministryni. Já zájem pokračovat mám. Pokud si vytvoří svůj tým, počítám s tím, že pokračovat nebudu,“ řekl LN bývalý šéf dnes již neexistujícího Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality. Budoucí ministryně Jana Maláčová (ČSSD) má být jmenována na konci července, do té doby se nechce k personáliím vyjadřovat.
Exministr Krčál opisoval i v diplomové práci. Úvod je stejný jako v jeho bakalářce |
Situace na ministerstvu je v posledních týdnech divoká. Nejen kvůli Krčálově pádu, ale i kvůli množícím se trestním oznámením. Resort pod vedením dnes již bývalé ministryně Jaroslavy Němcové (ANO) v uplynulé době podal jedenáct trestních oznámení, podněty inicioval i Nejvyšší kontrolní úřad. Problematické měly být zakázky na dodávku informačních systémů v hodnotě až dvou miliard korun.
Ožehavý úkol zorientovat se v labyrintu podaných oznámení dostal právě Martinec. „Trestní oznámení jsou v běhu, čeká se na orgány činné v trestním řízení. Jedno podání už bylo odloženo, v druhém případě zatím státní zástupce ani nenaznal, že by měly být zahájeny úkony trestního řízení. Budeme dál čekat, policejní orgány posílají různá dožádání ohledně součinnosti,“ sdělil.
Přesun na vnitro?
Martincova budoucí politická kariéra by se přitom nemusela týkat pouze ministerstva práce a sociálních věcí. V kuloárech Lidového domu LN narazily na spekulaci, že Martinec by se leckterým straníkům či zájmovým strukturám vzhledem ke své profesní minulosti líbil na ministerstvu vnitra – například v křesle náměstka, který by dohlížel na policii. Jedna z vnitrostranických úvah dokonce hovoří o Martincovi jako o potenciálním kandidátovi na ministra vnitra – tedy jen v extrémním případě, že by se současný dvojministr, šéf ČSSD Jan Hamáček, po letních prázdninách rozhodl zakotvit na ministerstvu zahraničí a vnitro přenechal někomu jinému.
„To je zajímavá myšlenka (smích). Nic takovém jsem nezaznamenal, slyším to od vás poprvé. Určitě ne,“ komentuje to Martinec. „Když o tom mluvíte, Tomáš Martinec by mohl být spolehlivou, důvěryhodnou figurou, která ministru vnitra zajistí, že se z pozice náměstka postará o dobré fungování policie,“ myslí si starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda (ČSSD), který pochází ze stejného regionu jako Martinec. Také s exministrem Krčálem, který ho vytáhl do politiky, se Martinec zná z Vysočiny, kde je jejich základna.
Pro bývalého ředitele protikorupční policejní jednotky není ČSSD neznámým terénem. S bývalým poslancem a dlouholetým členem sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Karlem Černým diskutoval odborná, bezpečnostní témata. V komunálních volbách v roce 2014 Martinec získal ve Žďáru nad Sázavou 1692 hlasů, což mu pomohlo z desátého místa kandidátní listiny se posunout nahoru a získat zastupitelský mandát. V roce 2014 se někdejší vlivný policejní důstojník stal ředitelem odboru kontroly a interního auditu na ministerstvu průmyslu a obchodu řízeném tehdy Janem Mládkem (ČSSD).
O dva roky později na listině sociální demokracie kandidoval v krajských volbách, tehdy mandát nezískal. Za další dva roky si ho ministr ČSSD přivedl do funkce politického náměstka, který může místo ministra chodit na jednání vlády.
Tajná schůzka s Bémem a prohra s Bradáčovou
O Martincovi se poprvé nahlas začalo mluvit v roce 2008 kvůli jeho vazbě na tehdejšího pražského primátora Pavla Béma (ODS). Ten v té době kritizoval jmenování Martina Červíčka šéfem pražské kriminálky . Nešlo o akt náhody, ukázalo se totiž, že Bém se ještě před tím tajně setkal s tehdejším náměstkem ředitele protikorupční policie – Martincem. On o setkání informoval své nadřízené a uvedl, že mu Bém nabízel funkci ředitele pražské kriminálky. Martinec se s pražským primátorem znal z období, kdy působil v Národní protidrogové centrále a Bém byl šéfem Mezirezortní protidrogové komise.
V roce 2011 Martinec postoupil o stupínek výš a stal se ředitelem protikorupční policie. Do funkce jej jmenoval tehdejší policejní prezident Petr Lessy. Martinec měl blízko například k náměstkovi ministra vnitra Michalu Morozovi, který je dnes čelným představitelem politické strany Realisté. S Martincem už prý v kontaktu nejsou. „Neviděli jsme se několik let,“ řekl LN Moroz, který před lety inklinoval k politikům strany Věci veřejné.
Patrně největší pozornost na sebe Martinec strhl soubojem s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou.
Spor mezi nimi vypukl na jaře 2013 po rozhovoru Bradáčové pro rádio Frekvence 1. Moderátor se žalobkyně ptal na vyšetřování, které se týkalo jejího bývalého manžela. Bradáčová informaci o policejním pátrání získala již dříve právě od ředitele Martince.
Bradáčové vadilo, že utajovaná informace unikla ven. Po skončení interview moderátorovi mimo záznam řekla, že mu tuto informaci určitě prodal Martinec, který na ni vyrábí kauzy. Jejich rozhovor se však dále nahrával. Moderátor tuto „off the record“ pasáž později využil a pustil při rozhovoru s tehdejším policejním prezidentem Červíčkem. Martinec za její slova podal na Bradáčovou žalobu. Pražská vrchní státní zástupkyně však soudní spor s Martincem loni v dubnu pravomocně vyhrála a nemusela se mu ani omlouvat, ani platit 200 tisíc korun.
