Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Největší zásah proti neonacistům. Z obří razie zbyla blamáž, soud po letech stíhání zastavil

Česko

  6:00
PRAHA - Měl to být vlajkový prapor tažení českých kriminalistů proti tuzemských neonacistům. Největší zátah proti pravicovým extremistům v novodobé historii Česka ale v těchto dnech podle zjištění serveru Lidovky.cz získal rozuzlení, kvůli kterému policejní manévry získaly příchuť frašky. Soud po letech zastavil stíhání osmi lidí, kteří platili za klíčové postavy scény. Byl mezi nimi i zakladatel hnutí Národní odpor Filip Vávra.

Zásah proti neonacistům proběhl v roce 2009 (ilustrační snímek). foto:  František Vlček, Lidové noviny

„Bylo provedeno neveřejné zasedání a bylo rozhodnuto senátem, že se trestní stíhání zastavuje. Zastavení stíhání se vztahuje na všechny osoby obviněné v této věci,“ potvrdila serveru Lidovky.cz Dana Šindelářová, předsedkyně příslušného senátu Obvodního soudu pro Prahu 1, kde se kauza vyřizovala. Rozhodnutí padlo minulý týden, obžalovaní jsou volní od 30. května.

Neonacisty kvůli samolepkám sebrala policie před 7 lety, soud je nyní znovu na začátku

Ačkoliv soud rozhodl v těchto dnech, kořeny případu sahají o dekádu zpět. Kauzu zpracovávali detektivové z tehdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, vlnu zatýkání rozjeli v říjnu 2009. Posledním pachatelům nasazovali pouta ještě v lednu 2010, ÚOOZ úřadoval v Praze, Brně i Českých Budějovicích. Zásah provázel extrémní zájem médií, protimafiánská jednotka ho prezentovala jako zásadní úder české pravicové scéně.

Pod zámkem tehdy kvůli propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka skončili Filip Vávra, Patrik Vondrák, Petr Fryč, Milan Hroch, Richard Lang, Martin Václavek, Daniel Zavadil a Michaela Dupová, kolem nichž vyšetřovatelé utkali hlavní linku případu. Jmenovaní se tehdy považovali za nejvýraznější postavy ultrapravicové scény svázané s Dělnickou stranou, hnutím Národním odpor a jeho ženskou odnoží Resistance Woman Unity.

‚Celé mi to přišlo trochu směšné‘

Proč masivní nasazení policistů po téměř devíti letech vyústilo v blamáž v podobě zastavení stíhání, se zatím lze jen domnívat. Soud teprve hlavní argumenty do písemného odůvodnění snáší. „Usnesení se písemně vyhotovuje. Není vhodné, aby se ho strany řízení dozvěděly prostřednictvím médií dříve, než jim bude řádně doručeno,“ vysvětlila soudkyně Šindelářová s tím, že by odůvodnění mohla mít vypracované koncem příštího týdne.

Vávra, Vondrák a spol. se v soudní síni zodpovídali z pořádání pochodů na památku wehrmachtu a SS v Jihlavě, organizování neonacistických koncertů či rozšiřování nálepek s motivy Národního odporu po hlavním městě (například s heslem „Svobodně-národně-sociálně, ODPOR! Odpor.org“). V očích státní zástupkyně Zdeňky Galkové tvořili organizovanou skupinu, jejímž smyslem bylo propagovat nenávistnou ideologii.

Obžalovaní Michaela Dupová, Richard Lang a Petr Fryč, soud s nimi se vleče už...
Michaela Dupová a Patrik Vondrák před soudem.

„Můj klient byl viněn z toho, že měl údajně vylepovat samolepky na dopravní značky a na zásobníky na příjem exkrementů. Celé mi to přišlo trochu směšné, ale kdo chce psa bít,“ uvedl k tomu pro server Lidovky.cz Vondrákův advokát Robert Cholenský. Humoru si ale někteří aktéři kauzy moc neužili, Michaela Dupová například setrvala skoro rok ve vazbě. Richard Lang tam prozměnu zůstal více než šest měsíců.

Čerstvým rozhodnutím soudu se ale případ ještě s konečnou platností nezavršil. Státní zástupkyně má možnost, jak ho vrátit do soudní síně. „Lze podat stížnost,“ upozornila soudkyně Šindelářová. O podání by pak rozhodoval Městský soud v Praze. Zda Galková po tomto nástroji sáhne, není jasné. Server Lidovky.cz se s ní opakovaně pokoušel spojit, ale zastihnout se jí nepodařilo.

Soud se vlekl téměř osm let

Prozatímní konec případu jako by předznamenala řada komplikací, v nichž se kauza od první chvíle potácela. Hlavní líčení se rozjelo v říjnu 2010, jenže první soudkyně kauzu vzdala kvůli výtkám vůči jejímu členství v KSČ. Příští soudce pro změnu krátce poté odešel k jiné instanci, proces se tak pořádně rozběhl až v březnu 2012. V říjnu téhož roku soudkyně Šindelářová skupinu očistila.

Nedával jsem při dějepisu pozor, hájil se u soudu extremista

„Soud musí konstatovat, že i kdyby obhajoba byla nečinná, i kdyby se obžalovaní hájili sami nebo se nehájili vůbec, nic by to nezměnilo na závěrech soudu směřujícímu ke zprošťujícímu výroku,“ vysvětlila tehdy soudkyně. Po odvolání žalobkyně se jí ale případ kvůli zásahu Městského soudu v Praze dostal zpátky na stůl, nyní se tedy s případem vypořádala podruhé.

Téměř devět let po úderu ÚOOZ pravicová scéna ve své tehdejší podobě neexistuje. Odkaz Národního odporu se rozplynul, Dělnická strana (dnes DSSS) na politické scéně paběrkuje a řada příznivců se s ideologií s přibývajícími roky jednoduše rozešla. „Sice dnes najdete řadu lidí, kteří se k tomu hlásí, ale neexistují tu žádné celočeské ani lokální organizace,“ sdělil už před časem serveru Lidovky.cz odborník na extremismus Jan Charvát.

Autor: