Narodil se v Moskvě v rodině maďarských Židů, ale byly mu dva roky, když se odstěhovali do Budapešti, kde však matka záhy zemřela. Vypracoval se jako samouk, začal hrát ve třinácti a přivydělával si nad šachovnicemi po kavárnách, neboť byl nezaměstnaný – neudělal krejčovské zkoušky.
Třikrát reprezentoval na šachových olympiádách a získal dvě individuální zlaté medaile. Vroce 1935 emigroval do Sovětského svazu, kde získal o čtyři roky později občanství a zúčastnil se osmi mistrovství země. V roce 1940 se dělil o první místo s Igorem Bondarevským. Od roku 1950 nesl titul šachové federace FIDE velmistr. V období 1951–1960 trénoval legendárního Arména Tigrana Petrosjana.
Do Maďarska se definitivně vrátil v roce 1976 a vydal dvě knihy pamětí. V análech je zaznamenán i fakt, že o rok později ho na mezinárodním mistrovství v Děčíně zdolal náš velmistr Jiří Lechtýnský. Měsíc se v Lilienthalově bytě skrýval šachový běženec Bobby Fisher.
Do pozdního věku se udržoval v dobré kondici, občas přijal pozvání na evropské turnaje v bleskovce, donedávna jezdil po městě ve své Toyotě Yaris, odpočíval na chatě na Krymu a stihl vést i šachový časopis.
Zemřel v sobotu 8. května v Budapešti, tři dny po dovršení devětadevadesátin, jako nejstarší velmistr zeměkoule. Za manželku měl Rusku Olgu Alexandrovnu.
O autorovi| Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
