V roce 1954 debutovala na salcburském festivalu, zároveň se stala hostující pěvkyní Vídeňské státní opery. V další dekádě přešla k dramatickým rolím včetně Konstance z Mozartova Únosu ze serailu v legendárním salcburském nastudování Giorgia Strehlera z roku 1965 po boku tenoristy Franze Wunderlicha, Fiordiligi z Cosi fan tutte, Marie z Bergova Vojcka, Violetty z Verdiho Traviaty či kněžny Marie ze Zellerovy zpěvohry Ptáčník. Největší ctitelé jejího hlasu si mohou pořídit desetideskový(!) komplet Die Stimme für Milionen s nejslavnějšími nahrávkami z éry 1950-1958 a budou mít vystaráno.
Zahrála si také komornou Adélu v Powellově a Pressburgerově filmové adaptaci Straussova Netopýra s názvem Oh... Rosalinda! (1955) a Žofii v Czinnerově záznamu Straussova Růžového kavalíra (1962), v kteréžto roli o dva roky dřív poprvé oslnila newyorskou Metropolitní operu. V 70. letech měla úspěšný televizní pořad.
Ráda malovala a uspořádala několik výstav. Napsala paměti Melodie mých životů. V roce 2003 získala německou gramofonovou cenu ECHO za celoživotní zásluhy. Zemřela v pondělí 24. května ve švýcarském městečku Münsterlingen u Bodamského jezera, kam se uchýlila před deseti lety po smrti svého manžela, novináře a manažera Gerda Dieberitze, s nímž žila od roku 1954.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek