Kamarádil se s Anne Bancroftovou, jež byla přítelkyní herce a režiséra Mela Brookse, který mu na její doporučení dal roli homosexuálního asistenta režie Carmena Ghiu ve svém debutu Producenti (1968) a obsadil ho pak jako Nikolaje Sestrina do adaptace románu Ilfa a Petrova Dvanácti křesel (1970) a do parodie Historie světa -část 1 (1980).
Usadil se potom ve Francii a zahrál si např. Alvareze v Enricově Rumovém bulváru (1971), Kostase v Dassinově Snu a vášni (1978) nebo kněze v Bessonově Magické hlubině (1988).
Od roku 1970 vedl v Paříži hereckou dílnu Théatre des Cinquante a režíroval po celém světě na osmdesát inscenací (nejen tím, ale i fyzicky podoben Otomaru Krejčovi), nejraději ovšem antický repertoár v řeckých amfiteátrech, např. Euripidovu Helenu.
V roce 1992 dostal za zásluhy francouzský Řád umění a literatury.
Zemřel v úterý 8. června v Athénách na následky pádu, jejž utrpěl před měsícem.
O autorovi| Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
