Ferko začínal jako básník schematickými sbírkami typu Zväzácka česť (1951) a Veselo, pionieri (1955). Pro děti psal vedle veršů též pohádkové knihy nebo dobrodružná díla, viz Rinaldo Rinaldini (1971). Později se začal zabývat historickou tematikou a vydal romány jako Krádež svätoštefanskej koruny (1970), Svätopluk (1975), Staré povesti slovenské (1990) nebo Nové povesti slovenské (1994). Jeho drama Pravda Svätoplukova inscenoval ve Slovenském národním divadle v roce 1985 Pavol Haspra. Rovněž Ferkova rozhlasová dramatická tvorba se orientovala na minulost. Tvořil též literaturu faktu v podobě publikace Sto slávnych Slovákov (1995).
Podle jeho předloh vznikly Uherovy filmy Keby som mal pušku (1972) a Keby som mal dievča (1976). Prvně jmenovanou přeložila v roce 1979 pro Albatros do češtiny Olga Hostovská, už v roce 1966 vyšel v převodu Jarmily Urbánkové jeho První film a v roce 1982 Pirátská dobrodružství v překladu Zuzany Bělinové a Aleny Benešové.
Zemřel v pátek 26. listopadu v Bratislavě.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
