Literárně debutoval v roce 1951 dílem Šedá voda, mezi jeho nejvíc oceňované tituly patří trilogie s názvy jednotlivých dílů Modrý jako noc (1958), Maloměšťák (1964) a Francouzský příběh (1966), za kterou získal ocenění Francouzské akademie.
Do češtiny přeložila Věra Dvořáková pro Odeon jeho prózy Zákaz vycházení (1978) a zásadní Hájemství v oblacích (1986), zachycující umělecké a životní hledání malíře Burgonda. Podle Nourissierova románu vznikl francouzskočeský Richardův film Tělo Diany (1969) s Jeanne Moreauovou a Charlesem Dennerem, který snímal Miroslav Ondříček. Vydal též několik sbírek polemických a kritických esejí. Jednu z reflexí o poslání umění nazval Bratislava (1990).
V roce 1977 ho zvolili do Goncourtovy akademie, v období 1996–2002 byl jejím prezidentem a tím pádem zasedal v porotě, která vybírala Goncourtovu cenu. V roce 1970 obdržel trofej Prix Femina za Chcípání a před devíti lety Prix mondial Cino Del Luca.
Zemřel v úterý 15. února v Paříži na Parkinsonovu nemoc. Ze tří manželství měl tři děti.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
