Nový šéf úřadu totiž zastává myšlenku, že ne všechno, co bylo v minulosti vytvořeno má být automaticky bráno za kulturní dědictví. Potíže mu také působí jeho imigrantské pozadí.
Čtyřiačtyřicetiletý Kaisar Mahmúd se narodil v pákistánském Láhauru, odkud v sedmi letech společně s rodiči přicestoval do Švédska. Vystudoval politologii na Stockholmské univerzitě a celý svůj život pracoval na ve státní správě, ať už pro Národní kontrolní úřad, či pro vládní integrační panel.
Sex jen s výslovným souhlasem? Ve Švédsku se chystá tvrdý zákon o znásilnění |
V roce 2013 nastoupil do čela švédského úřadu pro archeologii a kulturní dědictví, který spadá pod ministerstvo kultury. Po pár letech v úřadu však nadnesl revoluční otázku ve švédském kulturním prostředí. Je vše, co se v muzeích nachází, doopravdy kulturní památkou? Patří každý střep, kovový kroužek, či malba ke kulturnímu dědictví země a má se uchovávat?
Pobouřil tím značně konzervativní veřejnost. Loni v létě jej pak obvinil deník Svenska Dagbladet, že mu naprosto chybí formální vzdělání v oblasti archeologie a že nechává vyvážet švédské kulturní dědictví na skládku. K tomu se následně připojilo několik extrémně pravicových serverů, které tvrdily, že tak Mahmúd činí, protože chce redefinovat švédskou kulturu ke svému obrazu.
Celého tématu se naposledy v lednu letošního roku ujal deník Samhällsnytt spjatý se stranou Švédští demokraté, jejíž členové nemají daleko k fašismu, či nacismu. Deník Mahmúda nazval „důstojníkem kulturního dědictví“ a tvrdil, že se do čela úřadu dostal jen proto, že „výběrovou komisi přesvědčil tím, že apeloval na nutnost začlenit do studia švédské historie výzvy multikulturalismu.“
Nedostatek financí
Chyběl zde však kontext. Ačkoliv má Mahmúd kontroverzní přístup ke kultuře a tvrdí, že většina kulturního dědictví jsou jen staré věci, na kterých lpí „lidé odmítající změnu“, působí v úřadu působí jako manažer, nikoliv jako šéf archeologického výzkumu.
Úřad skutečně umožnil, aby některé kovové předměty pocházející z vikingské éry byly recyklovány, nebylo to ale kvůli „reformě kultury“. Sami archeologové, kteří na problém upozornili, tvrdí, že švédská archeologická obec nemá dostatek finančních zdrojů na konzervaci všech památek.
Proto se již do muzeí dostane jen zlomek vykopávek a některé kovové náramky skončily ve sběrných surovinách. Nemají totiž vysokou hodnotu, ale jejich konzervace stojí velké množství peněz.
Neustále však také hrozí, že se debata o kulturním dědictví zvrhne v nenávistnou antiimigrantskou rétoriku, kvůli Mahmúdově pákistánskému původu a jeho muslimské víře. Sám Mahmúd si však důležitost kultury uvědomuje. Po přestěhování si prý uvědomil, že křesťanství patří ke švédské kultuře a jako s takovým se s ním sžil.
„V dnešní temné době potřebujeme kulturu více než kdy jindy. Bude to náš airbag. Píseň, která nás uvede v euforii. Kniha, která nám poskytne perspektivu a komfort. Malby a sochy, které nám přinesou klid,“ napsal Mahmúd pro deník Metro. Podle něj po brexitu a vítězství Donalda Trumpa přijde složité období a jen kultura jej umožní překonat.
