Debata o nošení burek a nikábů se v Německu rozvinula v létě i v souvislosti s dvojicí červencových teroristických útoků v bavorských městech Ansbach a Würzburg. Zákaz nošení těchto oděvů na veřejnosti si přeje většina Němců, politici zvažují částečné omezení, protože obecný zákaz by byl nejspíš v rozporu s ústavou.
Islámská móda nabírá v Turecku na síle, firmě nahrává zákaz burkin ve Francii |
První konkrétní návrh z pera zaměstnanců ministerstva vnitra počítá se zákazem burek a nikábů u úřednic. „Otevřená komunikace je zásadní pro společný život ve svobodné a demokratické společnosti,“ stojí v návrhu. Úplné zahalení obličeje podle něj ztěžuje integraci, ponižuje ženy a je v rozporu s jejich rovnoprávností.
Návrh počítá také s tím, že svůj obličej budou muset ukázat i lidé z řad veřejnosti, a sice v okamžiku, kdy bude nutné ověřit jejich identitu - například při pasové kontrole, jednání před soudem nebo ve volebních místnostech.
V Německu žijí přes čtyři miliony muslimů, kteří tvoří zhruba pět procent celkové populace. Burku nebo nikáb nosí jen zlomek všech muslimek. Zatím poslední studie na téma zahalování, kterou Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) provedl v roce 2009, ukázala, že dvě třetiny německých muslimek nenosí na hlavě ani šátek.
