Plánovaná novela německé ústavy počítá s ustanovením, které by znemožnilo budoucím německým vládám vytvářet schodky státních rozpočtů vyšší než půl procenta hrubého domácího produktu. Omezení by se vztahovalo na období, kdy ekonomika roste či stagnuje, a tudíž není nezbytné vytvářet mimořádné stimulační investiční programy. Právě schválená injekce 50 miliard eur, která je vůbec největší státní investicí do ekonomiky v poválečné historii země, navýší letos podíl rozpočtového deficitu na německém HDP na 1,5 procenta. Kancléřka Merkelová odůvodnila nutnost zavedení výdajových stropů do legislativy snahou vlády o důvěryhodnost. „Musíme si půjčovat více peněz... ale musíme si také zachovat kredibilitu vůči dalším generacím, že skutečně chceme dluhy splatit,“ citoval kancléřku britský deník Financial Times.
„Záchranný balíček“ také inicioval založení speciálního státního fondu, ze kterého má vláda čerpat prostředky ke splácení státního dluhu v předem stanovených termínech. Podobný fond posloužil již v minulosti německé vládě k financování nákladů spojených se znovusjednocením Německa.
