Vracení běženců do země, kde vstoupili do EU, předpokládají evropské dohody, Berlín je však letos v srpnu přestal uplatňovat pro uprchlíky ze Sýrie. Zatím není jasné, kdy konkrétně se Němci k předchozí praxi vrátí.
„Německo sleduje cíl vrátit se k řádnému azylovému řízení. K tomu patří i to, že se stanoví, který členský stát je pro vedení azylového řízení příslušný,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra. Ministerstvo podle něj už v říjnu pověřilo Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), aby začal znovu uplatňovat příslušná evropská ustanovení i pro běžence ze Sýrie. Přesný termín mluvčí neuvedl.
„Pro Německo bude těžké vracet Syřany do zemí, kde poprvé vstoupili do Evropské unie. Důvodem jsou problémy s registrací uprchlíků v jednotlivých zemích.“ Novinářům to před začátkem summitu o migrační krizi řekl na Maltě český premiér Bohuslav Sobotka.
„Já se obávám, pokud nedošlo a nedochází k důsledné registraci uprchlíků v okamžiku, kdy vstupují do Evropské unie, což se bohužel neděje v posledních měsících a důsledně se to neděje ani dnes, zejména je to problém, pokud jde o registraci v Řecku, tak Německo bude mít těžko dostatečnou oporu pro to, aby to mohlo realizovat,“ řekl Sobotka.
Zpět k Dublinu
Německo ustoupilo od uplatňování dublinské dohody, která stanovuje evropská pravidla pro zacházení s žadateli o azyl, ve druhé polovině srpna. Země tak reagovala na katastrofální situaci v Maďarsku, kde se na budapešťském nádraží hromadily tisíce běženců, kteří se snažili dostat do Německa. Následně prudce vzrostl počet lidí, kteří u německých úřadů žádají o azyl. Od začátku září přešlo hranice z Rakouska do Bavorska 400 000 migrantů.
Pokud se Německo vrátí k uplatňování dublinské dohody, znamenalo by to, že mnoho uprchlíků převeze do Řecka, Bulharska, Rumunska nebo Chorvatska. V první polovině roku, kdy byla pravidla ještě oficiálně v platnosti, však země takto vrátila jen 108 Syřanů. Německo se zejména zdráhalo vracet běžence do Řecka, kde je v důsledku dluhové krize katastrofální situace v péči o uprchlíky.
Záměr konzervativního ministra vnitra Thomase de Maiziéra však ve středu kritizovali zástupci vládní sociální demokracie. Podle nich ministr předem neupozornil ostatní členy vlády na připravovaný návrat k dublinskému systému a jeho postup vyvolá chaos při řešení uprchlické krize v Německu.
UPRCHLICKÁ KRIZE V DATECHVýběr hlavních událostí spojených s uprchlickou krizí: 23. dubna - Summit EU rozhodl, že unie ztrojnásobí prostředky pro operace agentury pro ostrahu hranic Frontex ve Středozemním moři. O svolání summitu požádala Itálie poté, co u libyjského pobřeží zahynulo asi 1200 lidí při snaze dostat se do Evropy.
26. června - Summit EU v Bruselu rozhodl, že uprchlíky (40 000 v Řecku a Itálii) nebude unie rozdělovat na základě kvót, ale na bázi dobrovolnosti. Česká vláda později schválila, že do konce roku 2017 přijme 1500 migrantů. Summit také rozhodl o vzniku zařízení pro přijímání migrantů v hraničních členských státech, které by zajistily rychlou identifikaci a registraci.
13. července - Maďarská armáda začala stavět na hranici se Srbskem plot. Dokončen byl v září.
20. července - Ministři vnitra EU se neshodli na přerozdělení všech 40.000 žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku.
10. srpna - EK schválila zemím zasaženým migrací pro příštích šest let pomoc ve výši 2,4 miliardy eur (64,9 miliardy Kč).
25. srpna - Bylo oznámeno, že německé úřady přestávají vůči běžencům ze Sýrie uplatňovat společnou evropskou azylovou politiku a nebudou je vracet do zemí, v nichž poprvé vstoupili na území EU. Místo toho začnou přímo rozhodovat o udělení azylu.
27. srpna - Rakousko oznámilo, že policie našla u hranic s Maďarskem a Slovenskem v odstaveném chladírenském voze až 50 mrtvých běženců. Později bylo upřesněno, že mrtvých bylo 71.
31. srpna - Německá spolková kancléřka Angela Merkelová označila současnou uprchlickou vlnu, během níž by letos mělo do Německa dorazit podle tehdejších odhadů až 800 000 žadatelů o azyl, jako velkou výzvu. Řekla, že "Německo to zvládne".
3. září - Fotografii tříletého syrského chlapce, který se spolu s dalšími uprchlíky utopil cestou z Turecka do Řecka, přineslo na titulních stranách mnoho deníků a serverů.
- Maďarský premiér Viktor Orbán krizi označil za především německý problém. Německé politiky výrok pobouřil.
9. září - Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, oznámil, že evropské země by si měly přerozdělit dalších 120 000 běženců, celkově bych jich tedy mělo být 160 000.
5. září- Rakousko a Německo otevřely hranice tisícům uprchlíků, kteří tam zamířili z Maďarska.
13. září - Německo oznámilo, že kvůli náporu uprchlíků zavede s okamžitou platností dočasně kontroly na svých vnitřních hranicích, nejprve s Rakouskem.
14. září - Rakousko, ČR, Slovensko a Nizozemsko začaly v různé formě obnovovat kontrolní režim na svých hranicích.
15. září - Maďarsko uzavřelo hranice se Srbskem. Běženci poté začali masově mířit do západní Evropy přes Chorvatsko.
22. září - Ministři vnitra EU jasnou většinou hlasů schválili jednorázové krizové rozdělení 120 000 žadatelů o azyl z Itálie a z Řecka mezi ostatní země unie. Proti se postavilo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo.
29. září - Německá vláda schválila právní úpravu, která má urychlit azylové řízení a vracení odmítnutých žadatelů do jejich vlasti a zjednodušit zřizování uprchlických center.
3. října - Bavorský premiér Horst Seehofer vyzval kancléřku Merkelovou, aby migrantům dala zřetelně najevo, že kapacity Německa jsou už vyčerpané. O den později Merkelová oznámila, že se nechystá jakkoli omezit právo běženců na azyl, zároveň ale chce, aby celé azylové řízení bylo urychleno.
6. října - Turecko varovalo EU, že ze Sýrie by mohly před válkou utéci další až tři miliony lidí. Šéf EK Jean-Claude Juncker následně předložil Turecku akční plán ohledně společného postupu v otázce uprchlíků, který počítá s poskytnutím Turecku do konce příštího roku až miliardy eur na zvládání situace s uprchlíky ze Sýrie a Iráku.
14. října - Angela Merkelová čelila na regionální konferenci své CDU tvrdé kritice za svůj postoj k uprchlické krizi. Kancléřka opět prohlásila, že na svém postoji nehodlá nic měnit.
17. října - Maďarsko hermeticky uzavřelo poslední otvory v plotu na hranici s Chorvatskem a tím uzavřelo zelenou hranici s Chorvatskem. Uprchlíci se přesunuli ke slovinské hranici.
24. října - V Německu vstoupily v platnost nové zpřísněné azylové zákony. Opatření mimo jiné rozšiřují počet takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané nemají na azyl nárok, a to o Albánii, Kosovo a Černou Horu.
28. října - Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová oznámila, že Rakousko postaví plot na hranici se Slovinskem. Zdůraznila, že nejde o uzavření hranic a nezmínila ani žádný časový rámec, kdy by měl plot vzniknout.
- Slovinský premiér Miro Cerar varoval, že jeho země je také připravena okamžitě vybudovat plot na hranici s Chorvatskem.
2. listopadu - Rakousko zpřísnilo kvůli uprchlické krizi azylové podmínky.
11. listopadu - Německo oznámilo, že začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU.
- Slovinsko začalo budovat zábrany na hranicích s Chorvatskem.
|
