Po setkání se svým protějškem Václavem Klausem na Pražském hradě prohlásil, že Němci nestaví zločiny Němců na Češích na stejnou úroveň s tím, čeho se dopustili Češi na Němcích.
„Nesrovnáváme to,“ podotkl Wulff v souvislosti s nacistickou okupací i s následným odsunem Němců z Československa. Wulff se tak příliš nelišil od nedávného Klausova názoru. Ten 17. listopadu uvedl, že násilí Čechů na Němcích bylo nesrovnatelně menší než násilí páchané nacisty v protektorátu. Wulff na jeho slova později nepřímo reagoval výrokem, že Němci by neměli zapomenout na to, jaká utrpení způsobili.
Včera německý prezident vyzýval k tomu, aby se i v Česku o historii dále diskutovalo. Wulff dodal, že i když se narodil až po druhé světové válce, cítí plnou odpovědnost i stud za německé zločiny.
Oba politici si také notovali, že česko-německé vztahy jsou nejlepší v historii. Podle Klause lze dokonce hovořit o „dějinném dárku“.
Wulff v Praze také připomněl, že Klaus je „zkušenějším“ a služebně starším prezidentem. Na mysli přitom měl to, že zatímco někdejší dolnosaský premiér se prezidentského úřadu ujal teprve letos v létě, je Klaus hlavou českého státu již delší dobu. Drobnou zajímavostí je, že se oba prezidenti narodili ve stejný den: 19. června. Dělí je však osmnáctiletý odstup, Wulff se narodil v roce 1959, zatímco Klaus ještě za války – v roce 1941.
Kromě toho na tiskové konferenci přišla řeč i na euro. Klaus podotkl, že Česko nyní nijak nespěchá do eurozóny. Po letošní krizi eura podle Klause tu neexistuje žádná zřetelně definovaná skupina lidí – vláda, parlament, centrální banka –, která by doporučovala přijetí eura v „představitelné budoucnosti“.
Wulff jako prezident jedné z klíčových zemí eurozóny naopak prohlásil, že všude tam, kde bylo euro zavedeno, mělo pozitivní efekt. Podle něj lze euro považovat za „úspěšný příběh“.
Poznámku k tématu
čtěte na straně 10
