Pavel Kattera se prý 1. 6. 1953 šel na plzeňské náměstí jenom podívat, ale nakonec se přidal k protestům. Před časem vyprávěl reportérovi ČRo: „Když začínala auta najíždět do lidí, přiskočil jsem a u jednoho auta jsem vytáhl klíček ze zapalování. Druhému jsem pak vytrhnul kabely od svíček.“ Pak se však neudržel – a když viděl, že milicionář mlátí pažbou pušky těhotnou ženu do břicha, praštil ho do hlavy. V následném procesu byl Kattera odsouzen ke 14 letům vězení.
Vězení za výčitku vojákovi V souvislosti s plzeňskými demonstracemi soudy exemplárně potrestaly více než tři sta lidí – a desítky rodin se musely vystěhovat z města. Vlasta Pytlíková, tehdy dvaadvacetiletá, byla půl roku ve vězení za to, že řekla vojákovi, který na ni namířil pušku: „Nejdřív jste přísahali, že budete pomáhat pracujícímu lidu, a dneska jdete proti němu.“ Sebrali jí doklady, a když si je šla druhý den vyzvednout, už se nesměla vrátit domů, podobně jako její sourozenci.
Ale nešlo jen o Plzeňany. Pražák Miroslav Hnátek (ročník 1927) pracoval v roce 1953 v ČKD Stalingrad. Několik dní po vyhlášení měnové reformy se přidal ke skupině dělníků, kteří se spontánně vydali do ulic. Za to byl pak opakovaně zatýkán Státní bezpečností, držen dlouhodobě ve vazbě, vyhozen z práce a nakonec odsouzen k několikaměsíčnímu trestu.
V červnu 1953 došlo k dělnickým nepokojům rovněž v bývalé Německé demokratické republice – o těch se ale, na rozdíl od těch českých, píše a mluví velmi často. Pořád asi platí, co napsal před pár lety historik Karel Bartošek: „V ,klasických‘ západních schématech ,dělnických revolt‘ má československý červen 1953 okrajové místo... ,nebojovnost dělnické třídy‘ se stala jedním z velkých českých mýtů… Kolik ulic či náměstí v Čechách a na Moravě se jmenuje ,1. červen 1953‘?“
***
lidovky.cz další příběhy čtěte na www.lidovky.cz/bezpravi
