Good job

http://www.youtube.com/watch?v=1UV0CaWhy-U

Příkladné klišé.

Příspěvek začal docela dobře, ale brzy se začal plnit chybami.Jak je možné autoritativně říci, že "Amerika nepodporuje alkajdu?" To je spíše diskutérovo zbožné přání, podpořené za nehty zadranou ideologií. Realita, jak sám několikrát správně připomíná, je pestřejší. Diskutér se ji spíše snaží vtěsnat zpět do prefabrikovaných klišé.Malé buňky prý nemohou ovlivnit povstání - no, kdo chce, ať tomu věří.Že po roce Libye není emirátem, není žádný argument pro nic. Uvidíme.Rozmanitost povstání si připouštím více, než diskutér pochopil. Proto jsem také psal o tom, že po pádu Asada nastane řež.A docela sprostá douška "ad hominem" na konec - pane Josefe Zelený, pište za sebe, co se vám v hlavě rojí, a nesvádějte to na to, co se vám zdá, že mne zajímá nebo ne. Nepřenášejte své zmrzačené vidění světa na mne. Žvásty o klidu na práci si strčte kamsi. Máte to nějak zažrané pod kůží, tento bolševický slovník, že to vytahujete i tam, kde pro to není žádný důvod. Zřejmě to nebude náhoda. To opravdu zní více, než povědomě!

Nezlobte se, ale nikde

Nezlobte se, ale nikde nevidím důvod se domnívat že Spojené státy podporují Al Káidu. Podobně jako nevidím důvod se domnívat, že svět je ve skutečnosti plochý. Pozitivní tvrzení je třeba něčím podložit. Zatím jste poukázal, že jak USA tak Al Káida podporují syrské povstání.  Trocha logického cvičení: pokud budou Mirek Topolánek i Jiří Paroubek podporovat charitativní organizaci Adra, znamená to, že podporují jeden druhého, protože jejich cíl konvenuje?  Je mi líto, nicméně nezbývá mi než konstatovat že v článku se objevuje jazyk který používá jak režim, tak putinovské rusko: moc se bojte chaosu, který chtějí imperialisté rozpoutat, to je jejich konečný cíl, jiný nemají a vy kdo je podporujete také podporujete ty nejhorší ztroskotance a samozvance. Tím se nebráním kritice západních států, povstalců, pouze upozorňuji že stabilitu nelze pokládat za cíl sám o sobě, má svou cenu, která může být někdy přespříliš vysoká. PS: Ostatně, o jakou stabilitu vůbec může ještě dnes jít?

Minilekce z gramotnosti.

Psal jsem, že Spojené státy podporují hnutí, s nímž souzní alKajda. Vy se hádáte s kýmsi hypotetickým, kdo (podle vás) řekl, že USA podporují alKajdu.Pozor, pointa: Souznít je jiné slovo, než podporovat.Už nevím, co bych pro vás mohl udělat. Logiku si prosím procvičujte sám na sobě, v soukromí, netřeba se za každou cenu ztrapňovat veřejně.V článku se objevuje jazyk, který používá kdekdo. Máte-li na mysli onu myšlenku o chaosu, pak není z Moskvy, ale od Brzezinského.Opět se hádáte s neexistujícím zastáncem "stability". Bylo by možné doufat, že budete někdy polemizovat s článkem, a ne se svými chmurnými projekcemi?

Schneiderova kočka

Tak už se pane Schneider rozhodněte: "Jak je možné autoritativně říci, že "Amerika nepodporuje alkajdu?" To je spíše diskutérovo zbožné přání, podpořené za nehty zadranou ideologií." x "Psal jsem, že Spojené státy podporují hnutí, s nímž souzní alKajda. Vy se hádáte s kýmsi hypotetickým, kdo (podle vás) řekl, že USA podporují alKajdu." Snažil jsem se vám právě ukázat že opak vašeho prvního tvrzení je nepravdivý. Jedno nebo druhé musí být pravda. Buď podporují anebo ne. Nic mezi neexistuje.

Obojí je pravda

Protože to první jste psal vy, já až to druhé. To vy jste začal s tím "podporováním" - já jsem vás citoval, neboť jsem kritizoval váš rádoby autoritativní výrok (nemůžete vědět, co Amerika podporuje, a co ne, nejste pánbůh nebeský).Opět pletete dohromady nesouvisející věci.

Prefabrikované konstrukty

Autor si stěžuje na prefabrikované koncepty a stereotypní přístup médií k problému. Jeho úvaha však sama touto vadou trpí. Pokud Amerika podporuje syrské povstalce, nepodporuje Al Káidu. Mohu-li to říci poeticky: Al Káida je jenom "red herring", herynkem za kterým se ženou jednodušší úvahy, zatímco ty důležitější, větší faktory mizí nepozorovaně kdesi v houští. Je nesmyslem se na ní poutat. Tato teroristická organizace nemůže formovat politiku povstání - je vůči zbytku neuvěřitelně malá. Tvoří ji utajené malé buňky, ty mají malé možnosti jak ovlivňovat vývoj v zemi milionů lidí. O tom jsme se mohli například přesvědčit v případě Libye, která ani po roce není žádným emirátem. Je-li "Al Káida" zkratkou pro extrémisty všeobecně, pak stojí třeba za povšimnutí , že povstalci často přejímají náboženský symbolismus proto, aby právě získali kriticky důležitou podporu ze zahraničí, kterou naopak sekulární skupiny, které by měly být odkázané na západ, mají malou šanci získat. Pokud by západ - USA, Británie, Francie, Turecko - povstalce podporoval, měli by umírnění snažší roli. Povstání jako celek je rozmanitější než si připouštíte. Pokud je chybou se shovívavě usmívat nad rozdíly v Islámu, bylo by stejnou chybou totéž dělat ohledně politických proudů povstání. V něm lze nalést islámské fundamentalisty stejně jako umírněné, sekularisty, kurdské patrioty a i křesťany. Ano, svržení režimu Bašára Asada je v zájmu mnoha skupin, včetně Al Káidy. Podobně bylo v zájmu mnoha skupin svrhnout třeba evropské nacisty. Ani v jednom případě to ctnostný cíl nedeklasuje.  Pokud A i B podporují C, neznamená to že nutně A se kamarádí s B, nebo že všechny skupiny mají shodné zájmy. Proč Západ podporuje hnutí, jež chce svrhnout Asadův syrský režim, s nímž se Izrael (na němž Západu údajně tolik záleží) naučil žít v relativním klidu po mnoho let?" Ano, relativním klidu je dobré slovo, uvážíme-li že sponzoruje teroristické skupiny jako je Hizbaláh. My jsme se sice s ním možná naučili žít v onom relativním klidu, ovšem stále se najdou lidé, kteří se domnívají že tisíce životů jsou příliš velká cena, kterou bychom měli platit za to, že tohoto gaunera alespoň známe. Pana Schneidera, zdá se, nezajímá kolik lidí je třeba zmasakrovat, zavřít či vyhnat aby byl konečně vytoužený klid na práci. A komu se to nelíbí, toho obviňuje ze záměrného podněcování chaosu, který následně má být dle něj cíl sám o sobě. To zní dosti povědomě.

Výtku beru,

byla to jen, uznávám, nepřesná zkratka. Oni ale i na té druhé straně v tom nejsou všichni dobrovolně, to je taky známá věc. A ještě něco - efektivita izraelských zpravodajských a obranných činností klesá se ztrátou motivace. Při prvních čtyřech válkách nebylo kam ustoupit. 1982 byl zřetelný zlom a od té doby jsou v Izraeli velmi citelné rozpaky ohledně vojenských doktrín, řečeno velmi diplomaticky.

Tak tak...

Skutečnost, že mír s Araby uzavírá pravice je dán prostě tím, že mírové ústupky jsou tradičně levicová agenda. Takže, kdy se jí zmocní pravice, tak 1) zmizí většina politické kritika zprava, 2) levice to stejně podpoří (zatímco, když se o mír snaží levice, tak je pod nemilosrdnou kritikou celého pravicového tábora + samozřejmě je jí odepřena parlamentní podpora). Je to obdoba toho, když pravice zvyšuje daně nebo když levice privatizuje... Poněkud mi uniká důvod, proč je užit pojem "jejich militantní soukmenovci", kde zájmeno "jejich" naznačuje, že je jakási rovnost mezi militantností příslušníků Hamasu+Džidádu+Výborů lidového odporu na straně jedné a příslušníků Izraelských obranných sil na straně druhé... Pokud se nepletu, tak příslušníci Cahalu se účastní operací proti teroristům na základě rozkazu a nezáleží na tom, zda jsou nebo nejsou militantně založení...

v zásadě souhlas

ad 1) Rozumím. Nicméně s ohledem na několik desetiletí trvající tichou, ale mohutnou, ofenzivu váhábismu, se dnes zřejmě už většina mešit na Západě nachází pod váhábistickou vládou. V České republice kromě jedné v Karlových Varech všechny. Takže tvrdit, že Západ je ohrožován „islámským nebezpečím“ není nepravda – jen v případě Íránu jsou obavy z jeho zahraniční politiky, zatímco Saúdové už léta provádějí tichou islámskou subverzi. ad 2) Máte pravdu, nepíše. Ovšem na česká média, která většinou jen tupě přetiskují zprávy ČTK, už jsem rezignoval. Ale blízkovýchodní o sporech Íránu a arabských zemí píší z obou stran až překvapivě otevřeně. ad 3) Mé přirovnání mělo za cíl jen srovnání toho, že Západ opakovaně v případě konfliktu volí mezi dvěma potenciálními nepřáteli toho, s nímž se spojí proti tomu druhému. I když i ten první není žádný model ctnosti.Mimochodem – nevím, nakolik bylo zaznamenáno, že v Iráku se naopak USA spojily s na Írán napojenými šíitskými milicemi proti Al-Kajdě.Pomoc libanonským křesťanům měla nehezké následky, nicméně nic to nemění na tom, že jedním z důvodů, kterým byl Begin hnán do I. libanonské války byla snaha jim pomoci. Je zaznamenáno, že se svěřil, že jejich osud mu připomíná osud židů v Evropě.S levicí máte pravdu. Neměl jsem na mysli všechny levicové politiky, natož historicky vzato. Jen některé ty současné levičáky, kteří věří na existenci národa „Palestinců“ (ne, skutečně takový národ neexistuje, jsou to prostě Arabové) a na existenci kdysi nezávislé a nyní okupované „Palestiny.“ ad 4) Zbraní hromadného ničení se buď nezávisle na Assadově vůli zmocní povstalci anebo se ZHN ocitnou tam, kam je Assad pošle. A v tomto směru je izraelské varování velmi čitelné: Nezkoušej poslat zbraně Hizballáhu nebo se postaráme o tvůj velmi rychlý konec. Alternativou je třeba jejich poslání do Íránu anebo (potichu sjednané) předání do rukou Ruska nebo USA (třeba výměnou za slib, že bude umožněn Assadovi volný odchod do exilu a nebude vydán do „nové Sýrie“). Izraelské varování lze vnímat jako jistou pobídku ke správnému rozhodnutí... ad 6) Obchod existuje prakticky vždy a všude. Otázkou je, jaký je konečný cíl oné racionality íránského režimu. Jestli rétorika je jen fasáda a cílem je „normální bussiness“ anebo naopak obchod a pragmatické chování je jen nástrojem k dosažení šíitského mesianistického cíle... Nejsem si odpovědí vůbec jistý. Jen mě děsí, jak se ignoruje, že šíitský íránský režim stojí na velmi hlubokém náboženském základě s velmi silným prvkem konce světa a příchodu 12. proroka – vykupitele...

Ano, musím upřesnit

ad (1) - "islámské nebezpečí" může být sunnitské, ší''itské, wahhábistické, alawitské - podobně neexistuje ani "křesťanské nebezpečí", protože křesťané také jsou také stěží schopni jednotné akce - a navíc asi budeme mít reálný problém s výměrem, co je křesťanství (všichni "vědí", co to je, ale každý si pod tím představí něco jiného, leckdy vzájemně opravdu neslučitelného - podobně je tomu asi s "komunismem"). Proto upřesňuji - je důležité mluvit výslovně u sunnitském nebezpečí, resp. terorismu, a nikoliv o obsahově vyprázdněném a pouze ku manipulaci se strachem vhodným "islámském" nebezpečí. Jsou-li ty ostatní proudy islámu nebezpečné, pak zase každý svým specifickým způsobem, který je nutno dobře postihnout, chceme-li se bránit. Píše-li však někdo rozmlženě o "islámském" nebezpečí, dovoluje mu to napřeskáčku, nesouvisle a naprosto libovolně kombinovat různé skutečně existující prvky do neexistujícího konglomerátu, což jest podle mého soudu nepochybnou známkou jevu škodlivějšího než terorismus, totiž manipulace se strachem z terorismu (která ve skutečnosti obranyschopnost společnosti nezvyšuje, ale naopak totálně destruuje).ad (4) - to je skutečně prekérní situace, v níž jakákoliv manipulace s WMD je stěží zabezpečitelná. Kéž by jejich převzetí nějakou jinou zemí bylo (tajnou) součástí únikového plánu pro Asada. Mluvě o spontánním převzetí, vychází mi však o prorokův fous lépe ti ší''iti, než alkajdisti; o tom byla ta úvaha.

Pár korektur.

Díky za podněty.ad (1) - za podstatné pokládám důraz, že mluvíme o sunnitech. Západní referování o "islámském nebezpečí" je manipulativní, s negativními důsledky na vlastní schopnost obrany proti v reálu neexistujícímu nepříteli.ad (2) - pro Vás to možná nové není, ale kdo o tom takto píše? Nebo mi to nějak systematicky uniká?ad (3) - zde namítám hrubou nepodobnost vašich příměrů, neboť nejde o válku, ale o zjednávání si přístupu západních Otesánků k cizím surovinám a energiím. Máte pravdu, že Palestinci (ale z tohoto úhlu pohledu i blízkovýchodní křesťané) jsou hanebně zneužívaným instrumentem - zde opravdu nejde o žádná lidská práva, ani o křesťanskou lásku.Pomoc libanonským křesťanským falangám bych radši nezmiňoval, měla velmi nekřesťanské důsledky.A pokud jde o "levicovou" podporu Palestincům, doporučil bych brzdit koně, a trochu se podívat do historie na ty "levičáky", co s Palestinci a Araby hráli různé hanebné hry vůči židovské imigraci, resp. vznikajícímu státu: pak vyjde najevo, že všechny ty nespojovalo "levičáctví", ale čirý utilitarismus.ad (4) - nepolemizujete se mnou, protože jste zcela opomenul můj předpoklad, že brzy zřejmě nebude žádného Asada. To si myslím (z hlediska WMD bohužel) je velmi reálné. Proto řeším jenom otázku, kde se ty WMD ocitnou po Asadově pádu.ad (6) - je zajímavé, že určité obchodní vazby mezi Íránem a Izraelem zřejmě nikdy neustaly, pouze nejsou medializované ... a kdoví, co se diskrétně připravuje ... nezapomínal bych na íránskou snahu včlenit se do šanghajské organizace, což by íránským obchodním partnerům mohlo pomoci navázat (prostřednictvím Íránu) nadstandardní vztahy do nejperspektivnějšího hospodářského prostoru ... Můj oblíbený Robert Baer mnohokrát zdůraznil velikou racionalitu chování íránské reprezentace, a nic nepomůže, když je budeme nazývat šílenci - jen si sami budeme zatemňovat mysl.

Je existence Hamasu proti zájmům Izraele?

Hmmm... Vy máte dojem, že existence Hamasu v jeho současné  podobě je proti zájmům Izraele? Já si naopak myslím, že (přesně v souladu s teorií her a strategií "rozděl a panuj") je to naopak. Nemyslím, že by izraelsko-palestinskoarabský konflikt byl uměle udržován z důvodu, Vámi uváděného. Naopak mám za to, že ty části politického vedení na obou stranách, které stojí o pokračování konfliktu, tak činí z velmi racionálního důvodu - na základě svých podkladů a analýz mají za to, že karty ještě nejsou ideálně rozdány pro definitivní uspořádání vztahů a že se situace vyvine v budoucnu v jejich prospěch. Naopak ti, kdo prosazují naléhavě ukončení sporu co nejdříve, jsou přesvědčeni, že pokračování konfliktu "za to nestojí", tedy nevyplatí se.

Vše je v rukou USA

Pokud bude mít Izrael podporu USA, ústupky tzv. Palestincům dělat nebude.I když Barack Hussein Obama Izraeli nenadržuje, americká židovská lobby Izraeli podle mého mínění americkou podporu zajistí. 

A kdo si myslíte, že naposledy nabízel nějaké ústupky ???

A kdo si myslíte, že naposledy nabízel nějaké ústupky pro jednání a kdo je nepřijal jako nedostatečné a neustále stupňoval své požadavky??? Domníváte se snad, že kdyby palestinskému vedení skutečně šlo o samostatný stát a mírovou koexistenci s Izraelem, že by se tak už dávno nestalo?

Byla to izraelská "levice",

která nabízela ústupky. Ty pochopitelně byly odmítnuty, protože militantním Palestincům (a všem, kdo stojí za nimi a hrají s "palestinskou kartou") pochopitelně mír smrdí prací, kdežto takto mají od Saúdů snadné petrodolary jen za házení šutráků (v přesně stanovené ulici, s pořadníkem, aby se příliš nevyčerpali - zatímco v okolí probíhá celkem normální život, ovšem mimo pozornost světových médií) ...Proto za vlád izraelské levice, otevřeně se snažící sjednat mír, je mnohem více útoků na Izraelce ... paradoxní (?) je, že mírové smlouvy s Palestinci uzavírá i pravice ...Nenechte se ovšem mýlit hysterickou rétorikou osob, jejichž bojovnost stoupá se čtvercem jejich vzdálenosti od konfliktu: Palestinci jsou normální lidé. V den, kdy v Gaze probíhaly intenzivní boje (2006), o pár kilomentrů dále se můj izraelský hostitel pozdě večer na chvíli omluvil, a pak se vrátil s tím, že musel naložit své vypěstované ovoce svému stálemu kunčaftovi z Betléma, aby měl ráno na trhu pěkně čerstvou nabídku ... a o pár kilometrů dále se jejich militantní soukmenovci mydlili hlava nehlava ...

Ano, je to nějak tak, jak píšete.

Ono totiž ke každé dohodě musí být dva.No a že v každém národě se najdou i obyčejní lidé, kteří smýšlejí jinak než vrcholní představitelé, kteří jednají za ně navenek, známe i z vlastní zkušenosti a ne jen té čtvrt století staré … ;-(.

Pochopitelný Blízký východ

Pěkný článek, který hezky shrnuje fakta, klade otázky – ale opakovaně vyvozuje neodpovídající závěry. Vezmu to postupně: 1) snaha vytvořit sunitský islámský chalífát na celém Blízkém/Středním východě (včetně Maghrebu) je mnoho desetiletí známý cíl islámských uskupení. Údajný citát údajného člena Al-Kajdy v NYTimes, zřejmě zveřejněný v rámci psychologické války (ať už pod vlastní nebo cizí vlajkou) není nijak nový ani podstatný – prostě jen to někdo na stránkách NYT zase jednou zopakoval. 2) zmínění Íránu a Izraele jako rovnocenných nepřátel sunitského islámu opět nic nového není – v sunitském světě desetiletí známá pravda, jen někde staví na prvním místo Izrael a na druhé Írán a jinde naopak (něco jako variace oblíbené hádanky z 80. let, jestli íránský ajatolláh Chomejní v příštím projevu označí za většího satana USA nebo Izrael). V poslední době se stačí podívat, jak se země Rady pro spolupráci arabských států Zálivu sjednocují do vojenského bloku proti Íránu – a ten pro změnu podněcuje nepokoje v Bahrajnu a Saúdské Arábii. 3) dílčí řečnické otázky – Západ (bylo by dobré si definovat, koho tím vlastně myslíme – jen USA? nebo i NATO? Nebo i EU?) podporuje Al-Kajdu v naději, že ta mu pomůže porazit aktuálně silnějšího nepřítele, jímž je osa Írán-Sýrie-Hizballáh a současně se tím obě strany poněkud vysílí. Je to stejné, jako když Západ podporoval během WWII boj SSSR proti nacistickému Německu – i když SSSR bylo pokládáno za genocidní diktaturu, západní stratégové rádi uvítali jeho pomoc. A samozřejmě pak další desetiletí řešili problémy se sovětskou expanzí v Evropě, Asii, Africe, Latinské Americe... Když nemůžete porazit své nepřátele najednou, holt se to musí vzít postupně.O Izraeli je většina západních stratégů přesvědčena, že ten se o sebe dokáže postarat – a že si za plno svých problémů může koneckonců sám. Navíc pro řadu – zejména levicových evropských politiků – má představa poraženého Izraele lákavou příchuť, konečně by přece mohl vzniknout Palestinský stát a byla ukončena „okupace“. Bláboly o „okupaci palestinských území“ jako o hlavním důvodu blízkovýchodního napětí opakují politici bez ohledu na politickou orientaci po celém světě – a zřejmě tomu i někteří věří. Co se křesťanů týče, na ty všichni, ale naprosto všichni kašlou. Západ už celá desetiletí není křesťanský a pokud snad někdo občas užije křesťanskou rétoriku, je to jen a jen rétorika (bla, bla, bla... křesťanské dědictví... bla, bla..). Stačí se podívat na hodnoty, které dnes EU a Rada Evropy prosazují – právo na potrat, právo na státem homosexuálně uznávané vztahy, právo na adopci dětí homosexuálními páry (a z toho všeho dovozované povinnosti i křesťanských institucí toto podporovat) a samozřejmě školní výuka těchto práv – to vše je v naprostém rozporu s křesťanským učením. Křesťanů na Blízkém východě se naposledy pokusil účinně zastat Menachem Begin Operací Mír pro Galileu, kdy intervenoval mj. s cílem pomoci Džamaílovým libanonským křesťanům - a to bylo v roce 1982. 4) Hrozba Izraele, že půjde do války, pokud by se syrské chemické zbraně měly dostat do rukou Hizballáhu, je velmi rozumná. Lze ji totiž číst i jako zprávu Assadovi – pokud budeš hlídat své ZHN a nedáš je nikomu jinému, Izrael se proti tobě nepostaví. Férová nabídka, uvážíme-li že Cahalu by nedělalo zřejmě větší problém dostat se během pár dní do Damašku, resp. během pár hodin zlikvidovat letecky řadu strategických bodů. 5) Vojenskoprůmyslový komplex samozřejmě nad letitou situací na Blízkém východě jásá. Zejména, když nikde na světě není tak krásně dlouhodobé odbytiště, které by BV nahradilo. 6) Co se spojenectví s Íránem týče, pak je nutné vzít v úvahu, že dobré vztahy s Izraelem (existující za šáha) ukončil současný šíitský režim, který také pečlivě dbá na to, aby se výrazně nezlepšily. O spojenectví s EU a/nebo USA současný režim již celkem pragmaticky stojí – asi jako SSSR stál o „mirové soužití“ s „kapitalistickým světem“, pokud mu nebude mluvit do „vnitřních věcí.“

Velmi dobrá analýza. Tak jen

Velmi dobrá analýza. Tak jen ještě malý dodatek z širšího úhlu pohledu:Vnucené dluhy sice splatit nejdou, ale přes tento šílený virtuální finanční systém a globální korporace lze zničit všechny národní státy a z drtivé většiny lidí udělat přes jejich "lidské" i státní virtuální dluhy poslušné otroky. K tomu (než většina lidí začne rýt drškou zem a vzbouří se) se přes správně nastavené a načasované "demokratické osvobozovací" teroristické revoluce v arabských zemích, (vedené těmi nejmilitantnějšími islamisty (salafističtí sunnité), dnes paradoxně (sic!) s maximální podporou západních loutkových vlád), postaví se proti sobě islám kontra křesťanské země spolu s Izraelem. A bude řežba veliká. Přesně tak, jak to popsal v 80-tých letech 19.století Albert Pike - ten se musí v hrobě (pekle) jen tetelit, jak to všechno jeho následovníkům-vyvolencům vychází.Viz.: http://www.threeworldwars.com/albert-pike2.htmDnes už vlastní téměř všechno -  finanční systém, korporace, média i VIP kašpary a poskoky v loutkových vládách, masmédiích, vědě, „kultuře“, sportu…A pak, po velké řežbě č.3 už této nepočetné globální, beznárodní a hlavně bezcitné a nelidské finančně-korporátní "superelitě", dnes ještě stále se většinově zaštiťující "židovstvím" a "jejich utrpením" (Izrael a mnoho „obyčejných židů“ bude v konečné fázi opět obětováno), nic nestojí v cestě. Jeden globální svět, jeden globální systém, jedna vyvolená globální „dědičná elitní“ vláda, jedna globální "církev" (chcete-li, jedno "náboženství") a k tomu patřičný, dobře regulovaný, ovládaný a "vděčný" počet otroků, správně rozkastovaných v Matrixu.Přesně podle JEJICH dávného snu – na věky věků. Až by se chtělo dodat - a nikdy jinak:). Zatím to má ale přece jen jeden malý háček. Čínu na Rusko. Podřídí se plánu? Nebo už jsou podřízeni? Toť otázka, přímo osudová…! 

Nějak tak to bude. Ti co

Nějak tak to bude. Ti co utočí /přináší demokracii/ vlastní i naše média. Proto se o tom nepíše. Jde prostě o hegemonii dolaru a moci západu.Když vidím, jak nám už teď masmédia lžou a co hůř - ve všech EU zemích stejně, tak nevím, zda to můžeme vůbec ještě zvrátit. Jediná slušná TV stanice je WWW.RT.COM, paradoxně z Ruska. Dnešní demokracie si vykládám tak, že nám mohou lhát, vždyť je to jejich svobodné právo. Lidé jim věří.Mimochodem Syřanům vypnuli satelitní TV, prý zase staví v Kataru náměstí v Damašku, třeba bude i bezletová zóna... Bohužel ten unipolární svět bude paradoxně naší vlastní zkázou. 

Před několika dny jsem si v

Před několika dny jsem si v novinách přečetl správu o chystaných bojích v Allepu a vzpomněl jsem si na pořad BBC Hardtalk s ředitelem Národního muzea v Baghdadu, kde se mluvilo o osudech sbírek, které představují světové kulturní dědictví a nyní se prodávají na bleších trzích, stejně tak jako o poválečným chaosem zcela zmasakrované iracké inteligenci (mimo jiné za Saddama Huseina početně srovnatelné s vyspělými zeměmi jako ČSSR). Podobný osud nyní zřejmě čeká i Syrii, což dává, jinak zajisté zajímavým diskuzím na téma geopolitické situace trpkou příchuť. Jak jste správně poznamenal, není to dnes ani tak CIA nebo nějaká diplomatická hra, ale docela sprostý tlak zbrojařských, naftařských a stavebních podnikatelů, kteří jsou těmi jedinými, kdo mají z celé věci prospěch. Poškozenými jsou v této hře všichni. USA, Evropa, Izrael, Čína i Rusko, protože všechny tyto země spojuje jeden společný jmenovatel, a to užitek z dlouhotrvajícího míru a relativně stabilní situace. 

Odhalil jste mne.

Friedmana (a Stratfor) čtu rád. Má velmi blízko k aktivní zpravodajské komunitě (až mu je to někdy vyčítáno) - nicméně je zřejmé, že k té její důstojnější části, podobné think-tanku, který se nebojí zveřejnit analýzy, svým vyzněním kritické až disentní. Mimochodem, taktika rozvratu je již Brzezinským ("Velká šachovnice") eufemisticky nazvána "politickou hrou", která má být hrána takovým způsobem, aby se "zabránilo vzniku nepřátelské koalice", která by mohla "usilovat o zpochybnění amerického prvenství", čímž by se určité regiony mohly dostat pod kontrolu jednoho (míněno jiného) hráče.

Brzezinského taktika je standardní strategií v rámci teorie her

Brzezinského taktika je standardní strategií v rámci teorie her. Odhlédneme-li od morální stránky věci, pak pokud se podaří tuto strategii v praxi skutečně realizovat, přináší pozoruhodně výborné výsledky. Pax Americana. Variaci této taktiky používá Izrael vůči palestinským Arabům. Funguje. Jinak  zahraniční politika USA se za G.W.Bushe řídila spíše plány think tanku PNAC.

Zajimave cteni.

Mam rad vase clanky. Maji informacni hodnotu a jsou napsany ctivym zpusobem. Mimochodem. Tu taktiku chaosu a rozvratu, maskovanou za hesla o demokracii, kterou v oblasti uplatnuji USA, potvrzuje v jedne ze svych knih i George Friedman z Stratforu. Myslim, ze charakter zahranicni politiky obecne sveho casu nejlepe vystihnul S. Kubrick: “The great nations have always acted like gangsters, and the small nations like prostitutes.”

Domníváte se, že Izrael je toliko objektem ve hrách,

probíhajících nyní i na syrském hřišti, kde se nachází strategický zdroj pitné vody pro Izrael (Golany) a jediný ruský vojenský přístav ve Středozemním moři (Tartús)? )

Těch aspektů je samozřejmě mnohem více.

Mne zaujal ten moment, kdy jsou Izrael a Írán na jedné straně, což mi už dlouhou dobu připadá logické. Jinak souhlasím s tím, že Izrael je mnohem více objektem, než subjektem (činitelem) blízkovýchodního dění.Ano, máte pravdu, z izraelského hlediska nejdůležitější vodní zdroj je ohrožen (přesněji z hlediska izraelsko-palestinského, protože by strádali všichni). V tom je situace podobná první polovině 60-tých let.A ony vztahy a souvislosti ruské (a čínské) jsou jenom naznačeny tím "přešlapováním před íránskými dveřmi". Soudím, že strategickým spojenectvím s Íránem by se bezpečnostní situace Izraele velice stabilizovala. Ústupek stran Palestinců bude totiž Izrael dříve nebo později muset učinit: tím by současně zmizel důvod kritiky mnoha zajímavých států. A bezpečnostní aspekt? Írán by asi nebylo potřeba pobízet, aby případné nebezpečí ze strany palestinské (arabské) eliminoval. Chce přece dominovat v oblasti. Proto mi vychází, že spoléhat na saúdskoarabské wahhabisty je bezpečnostně mnohem riskantnější, než na Peršany. Namítnete možná Ahmadínežádovu rétoriku. Na to si dovolím opět připomenout vtip (znalí doufám prominou), který je moudrou reflexí opakujících se zkušeností, a na tuto situaci pasuje jak sedínka na hrneček:Starý žid s dvěma velkými kufry jde po nádražním perónu ve Francii. Zeptá se prvního Francouze, kterého potká: „Promiňte, co si myslíte o židech?“ - „Óoo, miluji židovskou kulturu a miluji židovský národ…“ Starý žid jde dál a ptá se po chvíli jiného Francouze: „Prosím Vás řekněte mi, máte rád židy?“ - „Zajisté – jejich myšlení a talent mne vždy uchvacují…“ Starý žid pokračuje v chůzi a potká dalšího Francouze, kterého se opět zeptá: „Máte rád židy?“ - „Co?! Židy?! Ty teda rád nemám! Nenávidím celý židovský národ! Nenávidím je všechny!“ - „Vidím, že se vám dá věřit,“ řekne starý žid „…a že jste přímý člověk. Prosím, prokázal byste mi tu službičku a počkal mi chvíli u těchhle kufrů, než si na chvíli odskočím na toaletu?“

Děkuji,

;-)

Ústupek Palestincům

Z jakého důvodu máte za to, že Izrael bude muset "dříve nebo později" učinit ústupek Palestincům?

"Ústupek" možná není správné slovo.

Ovšem izraelská "pravice" to tak chápe; druhá polovina národa pokládá za nutné s Palestinci nejen mluvit, ale přestat je drobnými až hrubými ústrky nahánět do náručí protivníka.Sami izraelští experti mi v osobním rozhovoru přiznali, že ten rozmach Hamasu mají vlastně - svými chybami - na svědomí sami Izraelci. Kdyby překonali ty "tradiční pravicové příznaky" (chuť chladit si žáhu, dějinná krátkozrakost, černobílé vidění světa, adorace násilí) a poučili se trochu ze svých vlastních dějin (a věru, že je z čeho!), tak by jistě ten prostor Hamasu nenechali.Otázkou ovšem je, zdali ten konflikt není vlastně uměle udržován, protože vyhovuje na obou stranách těm silám, které jsou si svým charakterem velmi podobny (a ve své nenávisti se vlastně milují, protože se potřebují, neboť existence nepřítele je jediným důvodem jejich ubohých existencí vlastních).Takto se totiž Izrael chová velmi nedůstojně (zejména vzhledem ke svým dějinám a pověsti), když na provokace nepřítele není schopen vymyslet nějakou jinou protihru, než vynucené tahy násilí. Hraje tak velmi nenápaditou vnucenou hru, která vyhovuje těm, jež lze po východňársku charakterizovat "múdry a silny ani byk" (delfská přesmyčka, dvojí čtení: "moudrý, a silný jako býk", resp. "moudrý a silný jako býk"). A všichni ostatní tím trpí. Tento stav je podle mého soudu nedržitelný, byť pro svůj optimismus nemám nezvratitelných důvodů.