V Barmě byly vypáleny tisíce muslimských domů. Su Ťij násilnostem jen přihlíží |
Nejnovější vlna násilí v Barmě začala, když Rohingové 25. srpna zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť. Při následných střetech mezi Rohingy a bezpečnostními složkami přišlo o život nejméně 400 osob.
Barmské úřady viní Rohingy ze žhářství a zabíjení civilistů. Řada organizací na ochranu lidských práv naopak uvádí, že vypalování domů a vraždy civilistů jsou dílem barmských úřadů, které se snaží Rohingy ze země vyhnat.
Události spojené s násilím páchaném na muslimské menšině v převážně buddhistické Barmě podle řady zahraničních pozorovatelů vrhají špatné světlo na barmskou vůdkyni a bývalou disidentku Do Aun Schan Su Ťij, která se podle nich asi 1,1 milionu Rohingů žijících v Barmě dostatečně nezastala.
Od loňského října uprchlo z Barmy do Bangladéše téměř 150 tisíc Rohingů, 87 tisíc z nich při nejnovější vlně násilí. Barmská vláda naopak tvrdí, že z Arakanského státu, kde Rohingové žijí, bylo „evakuováno“ 11 700 osob patřících k této menšině.
„Snažíme se tady postavit domy, ale není tu dost místa,“ řekl pětadvacetiletý Muhammad Husajn, který přišel do Bangladéše před čtyřmi dny a stále hledá místo k bydlení. „Nepůsobí tady žádné nevládní organizace. Nemáme jídlo. Některé ženy porodily na kraji silnice. Nemocné děti nemají přístup k lékařské péči,“ dodal.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek označil násilí vůči muslimům v Barmě za genocidu a nabídl, že Turecko poskytne Rohingům v Bangladéši pomoc. Zda se jedná o finanční pomoc, nicméně není jisté.
Proti násilnostem protestují muslimové v Indonésii i Austrálii
Před barmskou ambasádou v indonéské metropoli Jakartě v pondělí proti násilí páchaném na muslimské menšině Rohingů v Barmě demonstrovalo několik set muslimek. Ženy žádaly, aby indonéská vláda proti tomuto násilí zaujala tvrdší postoj. Nejmladší laureátka Nobelovy ceny za mír, Pakistánka Malala Júsufzaiová, mezitím napsala na Twitteru, že čeká, až barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij, která je rovněž držitelkou prestižního ocenění, násilí páchané na muslimské menšině v Barmě odsoudí.
Barmskou ambasádu, která je obehnána ostnatým drátem a na kterou během víkendu někdo hodil takzvaný Molotovův koktejl, střeží desítky policistů. Protesty proti násilí v Barmě trvají v Indonésii už třetí den.
Protest zorganizovala muslimská skupina s názvem Přátelé rohingských muslimů. Demonstrující nesli transparenty s nápisy: „Ukončete genocidu muslimů v Barmě“ a „Lidé, spojte se a pomožte rohingským muslimům“.
O víkendu protestující zapálili fotografii Su Ťij. „Svět mlčí navzdory masakrování muslimských Rohingů,“ řekla Farída, která se podílela na organizaci dnešního protestu v Jakartě. „Buddhisté v Barmě je mučí a vraždí jako zvířata,“ řekla demonstrujícím před ambasádou. „Žádáme indonéskou vládu, aby vyvinula tlak na barmskou buddhistickou vládu. Přejeme si, aby byla na záchranu Rohingů mobilizována armáda,“ dodala.
Indonéský prezident vyzval k ukončení násilí na muslimské menšině v Arakanském státě a vyslal do Rangúnu ministra zahraničí, který má promluvit se Su Ťij.
Rovněž v Austrálii před budovou parlamentu proti násilí páchaném na muslimské menšině v Barmě demonstrovalo asi 300 Rohingů. Požadovali, aby australská vláda zakročila a pomohla zabránit dalšímu násilí.
RohingovéRohingové jsou muslimská menšina bez vlastního státu, která žije v barmském Arakanském státě v severozápadní části země na břehu Indického oceánu. Jejich počet se odhaduje na 1,1 milionu. Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobé diskriminaci. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně. Příslušníkům této menšiny úřady odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je ani jako etnickou skupinu žijící v zemi. Ani v sousedním Bangladéši nejsou Rohingové přijímáni a jsou tam označováni za "muslimské občany Barmy". Oboustranné násilnosti si v Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí. Po násilnostech z roku 2012 byly ze svých domovů vyhnány desetitisíce Rohingů. Aktuální násilnosti a útěk civilistů do Bangladéše začaly 25. srpna, když Rohingové zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť. Při následných střetech mezi Rohingy a bezpečnostními složkami přišlo o život nejméně 400 osob. Barmské úřady viní Rohingy ze žhářství a zabíjení civilistů. Řada organizací na ochranu lidských práv naopak uvádí, že vypalování domů a vraždy civilistů jsou dílem barmských úřadů, které se snaží Rohingy ze země vyhnat. Od loňského října uprchlo z Barmy do Bangladéše téměř 150.000 Rohingů, 87.000 z nich při nejnovější vlně násilí. V Bangladéši v současnosti žije více než 400.000 rohingských uprchlíků. Barmská vláda naopak tvrdí, že z Arakanského státu, kde Rohingové žijí, bylo "evakuováno" 11.700 osob patřících k této menšině. Největším problémem je podle humanitárních pracovníků nedostatek ubytovacích a sanitárních zařízení a extrémní přeplněnost provizorních tábořišť v Bangladéši, ve kterých Rohingové přebývají. Podle úřadů je až 40 procent Rohingů, kteří v srpnu z Barmy uprchli, ve věkové skupině od čtyř do 14 let. OSN odsoudila útoky rohingských povstalců, zároveň ale vyzvala barmské úřady, aby chránily životy civilistů bez ohledu na to, k jakému etniku a náboženství se hlásí. Apelovala také na Bangladéš, aby před běženci neuzavíral hranice, jak tomu v minulých dnech často bylo. Podle zahraničních pozorovatelů vrhají události spojené s násilím páchaném na menšině Rohingů špatné světlo na barmskou vůdkyni a bývalou disidentku Do Aun Schan Su Ťij, která se podle nich Rohingů žijících v Barmě dostatečně nezastala. |
