18. listopadu 2008 18:47 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

Neporušujme hospodářskou soutěž

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse

Ad LN 18. 11.: G20 zůstane věrná tržní ekonomice

Poslední dobou se v souvislosti s finanční krizí objevují různé vize konce kapitalismu a návratu k sociálně tržnímu hospodářství. Problém je, že stejní lidé, kteří tuto vizi hlásají, navrhují opatření jdoucí proti samé podstatě sociálně tržního hospodářství – ochraně a podpory hospodářské soutěže.

V Evropské unii zaznívají tyto hlasy velmi často. Je prý potřeba, aby stát převzal větší odpovědnost za ekonomiku, aby se navrátil k sociálně tržnímu hospodářství. Je prý také nutné sanovat banky, automobilky a další problémové podniky. Základní rolí státu v sociálně tržním hospodářství je však hospodářskou soutěž chránit. Tím, že selektivně vybírá podniky, či celá odvětví, která obdrží státní podporu, nejenže hospodářskou soutěž nechrání, ale dokonce ji sám porušuje. Selhává v jedné ze svých nejdůležitějších funkcí. Vytváří nerovné podmínky na trhu jak poskytnutím vratné či nevratné pomoci, tak přímým kapitálovým vstupem do podniku.

Jeden ze zakladatelů modelu sociálně tržního hospodářství, německý premiér a dlouholetý ministr hospodářství Ludwig Erhard jednou prohlásil: „Musíme odstranit nehospodárné podniky, nemůžeme se o ně donekonečna starat… Trest v případě chyb podnikatelů nemůže nést celá společnost.“ Bohužel, evropští politikové se od něj nenechali poučit a budou zřejmě opakovat stále stejné chyby. Trest potom ponese celá společnost.

Ke konceptu sociálně tržního hospodářství se hlásí také Jiří Paroubek a jeho strana. To je ale téměř všechno, co s ním má společného. Návrhy ČSSD na hrazení poplatků v krajských nemocnicích z krajských rozpočtů útočí na základní principy tohoto konceptu. Místo, aby se stanovily stejné podmínky pro všechny poskytovatele zdravotní péče, bude docházet ke zvýhodňování pouze jednoho druhu subjektu. A to ještě z peněz daňových poplatníků. Nedivil bych se, kdyby se jiní, např. soukromí poskytovatelé obrátili na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo na soud. Zahraniční poskytovatel by mohl rozehrát i mezinárodní arbitráž. Pravděpodobné pokuty a úhrady škod bychom zaplatili opět my všichni ze svých daní. Navíc ani nezmiňuji pozitivní přínos regulačních poplatků, který jejich hrazením z krajských rozpočtů ztratíme. 

Na závěr nezbývá než poprosit tvůrce výše zmíněných nápadů, ať se nezaštiťují sociálně tržním hospodářstvím. Ludwig Erhard a jiní jeho tvůrci se musí v hrobě obracet. Trochu úcty si přece zaslouží.

Tomáš Stejskal, ekonomický náměstek ministra kultury
  • 0Diskuse




Najdete na Lidovky.cz