Co je to za absurdistán, že škola musí přijmout žáka, který neumí ani slovo česky. :-o

To by mě tedy zajímalo, kolik učitelů ve světě ovládá Češtinu, aby řešili problémy dětí našich emigrantů !?

Maximálně desítky v celém světě.

Naši známí emigrovali z Albánie se 2 dětmi, tříletým Denim a desetiletým Eraldem- Mladší šel ihned do školky, starší nastoupil do normální školy (nejdříve jen na tzv. naslouchání). Když šel mladší v 6 letech do školy, mluvil česky již stejně nebo i lépe než stejně staré české děti. Starší pak jel asi po 3 týdnech pobytu společně s ostatními žáky do Školy v přírodě, odkud přijel již se znalostí několika českých slov. V dalším roce již nastoupil do normální třídy a bez potíží a přízvuku mluvil česky. Podobně druhá albánská rodina, která zde byla jen přechodně a měla dvo školou povinné kluky, kteří po roce hovořili docela dobře česky a překládali rodičům. To vše bez pomocí "neziskovek" typu Meta! Je vidět, že když se chce, Tak to jde.

Hmm tož není tohle útok na moravaky?

Ehm, skromný dotaz - jak pomáhají s tamním jazykem českým školákům v zahraničních školách?

Možná byste byl překvapený, např. jak se snaží řešit problémy Velká Británie s romskými žáky...

Je zajímavé, že stejná organizace META o.p.s. se snažila "protlačit" dvě muslimky (Somálku a Afghánku), obě bez znalosti češtiny (!!!), ke studiu na střední odborné (zdravotní) škole.

Lucie Soukupová, absolventka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně obor Sociální pedagogika a poradenství, by mohla vysvětlit, jak by si takovou výuku ve třídě se dvěma "studentkami", které nerozumí česky, představovala.

Ty holky naopak český umely. Nelzete.

Bodejtˇ by rozuměli, když redaktoři a asi i učitelé neumějí /ne neumí) sami správně česky, potom samozřejmě žáci NEROZUMˇEJI(ne nerozumí). Už se to v Lidovkách stalo pravidlem. Tak se nedivte cizincům, když sami česky dost dobře neumíte.

"Slovesa 4. slovesné třídy vzoru „sází“ mají v souladu s PČP 1993 ve 3. os. mn. č. vedle původního tvaru sázejí i nově kodifikovaný tvar sází. Změna je odrazem sklonu jazyka k vyrovnávání tvarů – koncovku -í ve 3. os. mn. č. mají totiž oba další vzory této třídy „prosit“ i „trpět“ (oni prosí, trpí).

Koncovky -ejí a -í jsou stylově rovnocenné: otálejí/otálí, chybějí/chybí, kácejí/kácí, rozumějí/rozumí, odnášejí/odnáší, splácejí/splácí, kymácejí/kymácí, ztrácejí/ztrácí.

Kvůli jednoznačnému porozumění je v některých případech vhodnější užít širší tvar s koncovkou -ejí, např. kolo pohání řemeny – kolo pohánějí řemeny."

-

http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=um%C4%9Bj%C3%AD#bref2

je to hrozné

na co je ucit cesky kdyz staci par frazi -susi susi, pjenkny, tita korun.

Mají svá práva nemluvit česky!