„Tato sbírka básní je národním kulturním dědictvím. A kromě toho, že se Neruda sám zajímal o astronomii, byl také kmotrem Jana Friče. Bratři Fričové přitom založili ondřejovskou hvězdárnu, kde nyní sídlí náš ústav,“ uvedl ředitel Astronomického ústavu Petr Heinzel. Kniha bude od konce září v Ondřejově vystavena.
Feustel zavítal do České republiky už popáté. Tento týden s manželkou a dvěma syny navštívili kromě Prahy také Brno, Znojmo a Plzeň, kde mají příbuzné. „Moje matka, Alena Pojerová, pracovala v Brně na poště. Tam ji potkal můj otec, který v Brně studoval,“ říká Indira Feustelová. Její rodiče se v roce 1965 odstěhovali do Francie a později do Kanady.
Další roky pro Hubblea Letos 11. května byl Feustel jedním ze sedmi astronautů, kteří se na palubě raketoplánu Atlantis vydali opravit Hubbleův vesmírný dalekohled a prodloužit jeho životnost nejméně o dalších pět let.
Let s označením STS-125 byl pátou a pravděpodobně poslední výpravou ke slavnému přístroji, který krouží kolem Země ve výšce 560 km od roku 1990. Za tu dobu umožnil astronomům řadu přelomových objevů včetně potvrzení existence temné hmoty a určení stáří vesmíru na 13,7 miliardy let.
Astronauty čekalo pět výstupů mimo raketoplán, Feustel se spolu s Johnem Grunsfeldem zúčastnil prvního, třetího a pátého výstupu. Ve volném kosmu strávil téměř 21 hodin. Astronauti vyměnili starou širokoúhlou kameru za novou, instalovali nový spektrometr pro sledování vzdálených objektů, dále vyměnili baterie, gyroskopy, navigační zařízení, část tepelného krytu a opravili dva porouchané přístroje.
Raketoplán měl přistát 22. května, ale kvůli špatnému počasí na Floridě bylo přistání o dva dny odloženo. Nakonec řídicí středisko zvolilo nouzovou variantu a Atlantis přistál 24. května na základně v Kalifornii.
