Podle materiálu NERV, který experti představili na včerejším semináři, by mělo za katedry díky tomu zamířit více odborníků z praxe. „Vazba mezi skutečnou kvalitou učitele a jeho formálním vzděláváním je malá,“ upozornil s odkazem na zahraniční studie Daniel Münich, který je pod materiálem NERV podepsaný. Mnohým budoucím kantorům by tak mělo stačit jen bakalářské vzdělání jakéhokoliv směru a pedagogický kurz.
Zatímco ministr školství Josef Dobeš (VV) se k návrhu vyjadřoval s rezervou, školskému expertovi TOP 09 Janu Vitulovi se plán NERV líbí. „V řadě případů by to bylo schůdné,“ přikyvoval Vitula. „Svízel není v tom, že by kantoři na trhu nebyli. To, co řeší NERV, není zvýšit počet studentů, kteří se následně stanou pedagogy. Ale jde o to zjednodušit prostup v sytému tak, aby student, který vystuduje odborné zaměření a chtěl by se stát kantorem, si mohl doplnit vzdělání a být učitel,“ vysvětlil Vitula. Podle něj byl způsob vzdělávání budoucích pedagogů také součástí koaličního vyjednávání.
Jasně pro návrh rady je i školský expert ODS Walter Bartoš. „To jsem vždycky prosazoval,“ řekl Bartoš, který se pokusil v minulém volebním období prosadit ve sněmovně návrh, aby mohli vyučovat i lidé bez vysokoškolského vzdělání.
Naopak ministr Dobeš hodnotil návrh opatrně. „Já bych ne úplně snižoval laťku,“ řekl jen. Ministr Dobeš přitom dává přednost spíše učitelům s magisterským titulem, ti také letos dostali přidáno.
S návrhem NERV ale nesouhlasí opozice. „V principu je to nesmyslný návrh. Pokud by se aplikoval, tak si myslím, že by to vedlo ještě k dalšímu snížení úrovně výuky v rámci regionálního školství,“ řekl místopředseda školského výboru sněmovny Ivan Ohlídal (ČSSD). Na jeho stranu se postavila i stranická kolegyně a členka sněmovního školského výboru Vlasta Bohdalová, která by naopak prosazovala ještě zvýšení počtu hodin výuky didaktiky.
