NESVAČILOVÁ: Bye Bye see you Baby!

Sázím na listopad, a věřím, že budu mít konečně čas na všechno. Než ho ale budu mít, tak o něm budu snít. Teď mám různá přání. K těm mým velikým  patří mít alespoň jeden den volna! Jeden den! Ten den, kdy třeba budu ležet v posteli a koukat na filmy. 

Nebo bych například chtěla jít na houby, jet k babičkám a dědům na oběd, ideálně kdyby to volno bylo v neděli a já šla na nedělní oběd. Dobře je možné, že to bude v týdnu... Tak bych si přála mít třeba ve středu nedělní oběd. 

Dále bych si přála jít jen tak na kávu a poflakovat se. Ano, takovéb to poflakování, kdy se jen s někým potkáváte a vyprávíte si třeba, co jste zažili, nebo klidně, co jste viděli v televizi (já teda televizi nemám, ale nevadí). 

Co bych dělala ten jeden volný den? Šla bych klidně do nákupního centra na Chodov, a to opravdu nemám ráda nákupní centra, je mi tam vedro a mám klaustrofobii, takže je to zvláštní přání. Nebo bych na chalupě sekala dříví, no to už je spíše zbožné přání. 

Stejně jako si přát jet na dva dny jet na hory. Jak já bych ráda lyžovala. Pila čaj s medem - klidně ať je v něm rum. Každopádně je to tak, že nemám čas, ale vůbec na nic a to k tomu se dnes přidalo, že jak jen vybíhám brzy ráno z bytu a zase pozdě v noci do něj zabíhám, že jsem si nevšila super zprávy, která je prý už měsíc vyvěšená na dveřích, že nám v celém baráku vypnuli plyn!!! 

Co to znamená? Že několik dnů nepůjde topení ani trouba a hlavně teplá voda! Ano, takže z mého zbožného přání mít trochu více času, ho možná mám až moc. Protože minimální dvě hodiny, které se skládaly z mytí a vaření, mám teď „spousty“ času, jelikož ani jednu tuto činnost nemohu dělat. 

Ale zabavím se vlastně jinak, jelikož mi doma mrzne, tak nedělám teď nic jiného než se zabaluji do větších a větších vrstev svetrů a tepláků. A jako hřeb celého toho to období bez topení mám v krabici kombinézu na hory. Je možné, že za pár minut si ji obleču. A vlastně si splním další přání. Budu mít pocit, že jsem na horách! 

Ano, jak se píše všech Ezo knihách dávej si bacha to, co si přeješ, ono se ti to splní... Tak mne se to nejspíše splnilo. A to nemluvím o tom, jak marná jsem, měla jsem být na koncertě, jenže je mi taková zima, že ani nemohu vstát a převléci se do něčeho „normálního“. Tak všem jen dávám nechtíc košem, mám pocit, že jsem teď už doopravdy na Marsu. 

A až se vše uklidním jsem zvědavá, jak toto období zhodnotím. No zatím nic moc. A to nejsem schopná v těch rukavicích psát na klávesnici, protože místo jednoho písmena vždy vyťukám nejméně dvě... Běžte na film Mars do kin! Přijďte na Skořápku do divadla Ungelt. Já si mezitím budu přát, abych v kombinéze jela doopravdy až reálné hory. Na koncert půjdu příště. Těším se až vypnutému plnu řeknu: Bye bye! A tobě kterému sem ve svém rozpolceném období řekla: Bye bye, teď říkám: See you baby!!! Jen musíš počkat až mi půjde teplá voda! Bez ní totiž nemohu být. Líbám vás a díky, že mne čtete! Příště se budu snažit být více přítomná a v teple!