PRAHA Pokud vyjdou plány nigerijského prezidenta Goodlucka Jonathana, proběhne v zemi jedna z největších privatizací v historii Afriky. Jonathanovi už došla trpělivost se státní energetickou společností Power holding company of Nigeria (PHCN), kvůli které patří Nigérie mezi země s nejnižšími dodávkami elektřiny na obyvatele, píší Financial Times.
Privatizace PHCN by měla popohnat obnovu energetického systému, která podle odhadů spolyká až 10 miliard dolarů. Prezident Jonathan proto vyzval zahraniční investory, aby se k revitalizaci Nigérie připojili.
Prezidentovo rozhodnutí tak znamená vítězství představitelů země, kteří hodlají reformovat a očistit zemi od všudypřítomné korupce v oblasti energetiky.
„Soukromý sektor bude zodpovědný za výrobu a distribuci elektřiny, zatímco vláda si ponechá přenosovou soustavu. I tu ale bude spravovat soukromá společnost,“ nastínil svou představu Jonathan při svém projevu v Lagosu, finančním centru země.
O podíl na privatizovaném majetku mají zájem investoři z Kanady, Turecka, Saúdské Arábie, Indie a Číny, uvádí úředníci.
Zástupci nigerijského byznysu přijali prezidentovo prohlášení s nadšením a Jonathana odměnili potleskem vestoje. Mnozí z nich ale slyšeli podobné reformní sliby už dříve.
Hůře však na zprávu reagovali zaměstnanci PHCN. Velká část z nich by při reformě pravděpodobně přišla o práci, a proti plánu tak demonstrovali jednodenní stávkou.
Obhájci reforem připouštějí, že bitva ještě není rozhodnuta. S vidinou blížících se prezidentských voleb totiž Jonathan odmítl podpořit zvýšení regulovaných cen elektřiny. Pouze připustil, že by deregulace „znamenala pro investory pobídku“. Úřady odhadují, že je třeba třikrát zvýšit tabulkové ceny, aby byla investice pro zahraniční společnosti návratná. Očekává se, že Jonathan bude na prezidenta opět kandidovat, i když sám to ještě nepotvrdil. Ze 150 milionů Nigerijců si jen část může užít luxus v podobě několikahodinové dodávky elektřiny denně. Většina z obyvatel proto používá naftové generátory jako alternativu nespolehlivé energetické sítě. Generátory ale nejsou příliš efektivní a jejich provoz stojí podle odhadů 13 miliard dolarů ročně.
Další problém, který by reforma mohla vyřešit, jsou nízké výkupní ceny zemního plynu. Chudá země si nemůže dovolit nakupovat za obvyklé ceny. Těžařské společnosti proto jen neochotně prodávají Nigerijcům vytěžený plyn (paradoxně z jejich území) a raději energetickou surovinu vyvážejí. Podle Diezaniho Allison-Madueka, ministra financí, by se v případě úspěšné reformy měla platební schopnost země razantně zvednout do tří let.
***
ELEKTŘINA v NIgERII první elektřina byla v Nigérii vyrobena v roce 1896 elektrárna Kainji Dam má instalovaný výkon 760 MW, ale vyrábí jen 400 MW kvůli vadným součástkám míra ztráty elektřiny při přenosu obvykle nepřesahuje 7 %. U Nigérie je toto číslo 35 %. průměrné stáří součástek v elektrárnách je 30 let podle průzkumu EFCC je státní energetická společnost PHCN více zkorumpovaná než policie a politické strany studie EFCC také uvádí, že 82 % byznysmenů přiznalo podplácení činitelů PHCN kvůli „lepšímu zacházení“ objem zemního plynu spáleného v Nigérii by vystačil na produkci elektřiny pro celou subsaharskou Afriku zdroj: naijablog.co.uk
