Většina firem totiž stále využívá kalendářní rok jako hospodářský, takže chce mít všechny účetní závěrky připraveny před prvním čtvrtletím,“ říká Petr Kříž, partner v oddělení auditorských služeb společnosti PricewaterhouseCoopers Audit.
Petr Kříž vystudoval Vysokou školu ekonomickou, ale účetnictví a auditorství se zprvu nevěnoval, jeho oborem byly vnější ekonomické vztahy. Po absolutoriu se čtyři roky věnoval zahraničnímu obchodu. S auditem přišel podle svých slov do styku až na stáži v Londýně – v listopadu 1989. „Samozřejmě jsme v té době denně sledovali informace o tom, co se děje doma. Myslím, že v prvních dnech jsme je měli díky BBC lepší než lidi tady. Pak jsem 24. listopadu kolem druhé hodiny odpoledne vystoupil na ruzyňském letišti, kde jsem zaznamenal první velké překvapení, protože nás bez jakýchkoliv kontrol rychle vypakovali z letiště ven. Dvě hodiny nato jsem už stál na Václaváku a za další dvě hodiny rezignoval Jakeš. Ten pátek to šlo dost rychle,“ usmívá se Kříž.
Nové místo, nová profese Po změně poměrů se manažer snažil podle svých slov vytvořit s lidmi z několika obchodních skupin moderní „trading house“ pro obchodní transakce, ale neúspěšně. „Moc se to nevedlo, tak jsem koukal, jaké se objeví nabídky, a na jejich základě se rozhodl změnit nejen firmu, ale i profesi. Prvního března 1991 jsem nastoupil jako asistent do PricewaterhouseCoopers. Byl to zase pátek a hned v pondělí, 4. března, firma slavila prvních dvanáct měsíců na českém trhu. Tehdy ale zaměstnávala nějakých třicet pět lidí, dnes jich má přes šest set.“
Otázka, co jej ve firmě udrželo celých osmnáct let, má podle Kříže poměrně jednoduchou odpověď: nikdy se ani chvíli nenudil. „Drží mě tady to, že moje práce se neustále mění. Ze dvou důvodů. Jednak tu člověk neustále postupuje na firemním žebříčku, na jedné pozici zůstává tak rok nebo dva, maximálně tři. Druhý aspekt je, že přicházejí noví a noví klienti se stále novými a novými problémy. Standardní věci si řeší sami, nás potřebují ve chvíli, kdy se mění podnikatelské přístupy, ekonomické prostředí, právní systémy... a to všechno se promítá do naší práce. Na auditu je také zajímavé to, že zatímco ve většině oborů poskytujete službu tomu, kdo si ji objedná, u nás je to jinak. Manažeři si nás neobjednávají na to, abychom jim řekli, jak jejich společnost vypadá – oni to vědí. My svou zprávu poskytujeme třetí straně: akcionářům, budoucím investorům a podobně. Proto se můžeme při jejím vzniku dostat se zadavatelem i do konfliktu a je uspokojující, když nakonec dokážeme dojít k závěru, který mohou obě strany sdílet. Baví mě řešení problémů. A podaří-li se je vyřešit způsobem, který je konstruktivní a vede ke klientově spokojenosti, tak je to výborné.“
Za léta v branži zažil Kříž podle svých slov sezony náročnější i volnější, obecně ale vždy platilo, že nejdrsnějším obdobím je začátek roku. „Někdy začátkem ledna přichází fáze, kdy se finišuje na připravovaných účetních závěrkách, a když se sejde víc zakázek, pracujeme někdy i na směny. Nechci vyvolávat dojem, že by to tak bylo pořád, ale třeba předloni, když jsme se podíleli na vytvoření holdingu Generali a PPF, to byl podobný případ. Pak se všechno odehrává v termínech, které se blíží vojenskému cvičení. Jak to dopadne letos, uvidíme.“ Kauza Enron Důvěryhodnosti auditorské branže zasadil začátkem nového tisíciletí těžkou ránu krach Enronu, jehož zfalšované účetnictví včas neodhalily ani renomované auditorské firmy. Petra Kříže se tato situace dotkla už proto, že se krátce předtím stal prezidentem Komory auditorů České republiky. „Když jsem do té funkce nastupoval, přemýšlel jsem, na jaké priority se mám zaměřit. Načež vypukl Enron, takže většinu času z těch tří let, kdy jsem funkci prezidenta vykonával, jsem věnoval otázce regulace auditorské profese.“
K otázce Enronu dodnes není lhostejný. „Když všechno funguje, jak má, společnost sestaví v pořádku účetní závěrku a auditor ji zaudituje, tak se o tom nikde nemluví. Když firma závěrku v pořádku nesestaví a auditor ji přesvědčí, co všechno musí udělat, aby uvedla věci do řádného stavu, je výsledkem opět čistá a krásná zpráva a práce auditora zase není nikde vidět. Co ale vidět je, je situace, kdy firma své výsledky na základě rozhodnutí úzké skupiny osob úmyslně zkreslí a auditor to neobjeví. Je potřeba si uvědomit, že auditor podobné riziko snižuje, ale nemůže je úplně eliminovat. Pak vznikají mediální kauzy, které naší profesi začátkem tisíciletí příliš nepomohly.“
Práce na důslednější regulaci auditorské branže se projevila také v Křížově podílu na přípravě nového zákona o auditorech, který jde v současnosti do druhého čtení. „Myslím, že je to dobrý zákon, a vše nasvědčuje tomu, že ty pozměňovací návrhy, které by byly nerozumné, při jeho schvalování neprojdou. Ale stálá pozornost je plně na místě,“ usmívá se manažer.
Coby prezident české komory auditorů působil Kříž od roku 2001 do roku 2004. Od tohoto roku zastupuje komoru v radě Federace evropských účetních. V roce 2006 se stal na žádost nově zvoleného prezidia federace jejím viceprezidentem. „Sice mi tím přibyla práce, protože funkce viceprezidenta obnáší přípravu dokumentů, zaujímání stanovisek a také jednou až dvakrát do měsíce účast na zasedáních federace v Bruselu, ale na druhou stranu to člověku dává neobvyklý rozhled po světě evropského bankovnictví, účetnictví i finančních nástrojů,“ říká Kříž. „Je to taky malý politický mikrokosmos: federace zastupuje všech 27 členských zemí unie plus některé nečlenské jako Chorvatsko, Švýcarsko, Norsko a Island a je zajímavé sledovat, jak jsou stanoviska jednotlivých zemí ovlivněná jejich politickými preferencemi, historií a kulturou. Třeba stanoviska anglosaských zemí na jedné straně a zemí z oblasti Středomoří na straně druhé se často buď zcela shodují, nebo bývají přinejmenším podobná. Za zmínku stojí i to, že při kontroverzních otázkách stojí za rozhodujícími stanovisky často Němci nebo nové členské státy unie. Vznikne-li totiž konsenzus v rámci velkých zemí, je těžké jej zvrátit, ale když se ti velcí nedohodnou, rozhodují právě ti malí, ke komu se přidají.“
Loni v prosinci získal Petr Kříž ve Velké Británii mezinárodní cenu ACCA Annual Achievement Award 2008, kterou každoročně uděluje Asociace certifikovaných účetních za výrazný přínos k rozvoji účetní a finanční profese v mezinárodním měřítku. „Měl jsem radost, protože profesní uznání znamená víc než finanční odměna. Je to věc, která chlapa potěší,“ uzavírá Kříž.
***
PETR KŘÍŽ Rodina: Ženatý, tři děti ve věku mezi sedmi měsíci a čtyřmi a půl lety. Auto: „Kvůli třem dětem jsem musel opustit škodu, které jsem byl léta věrný, a pořídil jsem Ford S Max.“ Oblíbená hudba: „Různé žánry, nejradši mám asi jazz.“ Volný čas: „Už léta sportuji. Basketbal, horolezectví, skialpinismus, lyžování, cestování, běh.“ Dovolená: „V horách.“
