„V zastoupení žen v zákonodárné moci nedosahuje ČR dlouhodobě evropského průměru. Za posledních 21 let se zastoupení žen v Poslanecké sněmovně zvýšilo jen o sedm procentních bodů. Evropská zkušenost potvrzuje, že bez zavedení pozitivních opatření ke zvyšování zastoupení žen v politice dochází jen velmi pozvolna,“ stojí ve zprávě. Podle ní mezi podpůrné kroky patří třeba kvóty či zipové sestavování kandidátních listin, kdy se ženská jména střídají s mužskými.
Ženu mají v čele čtyři ze 14 krajů
Česko sklízí za nízký podíl žen na rozhodování dlouhodobě kritiku. Po sněmovních volbách v roce 1996 tvořily poslankyně 15 procent osazenstva dolní komory s 30 ze dvou stovek křesel, nyní 22 procent se 44 křesly. Z pěti místopředsednických postů neobsadila žena ani jeden. Z 18 sněmovních výborů ženy řídí šest, z 12 stálých komisí pak dvě.
Podle zprávy malé zastoupení žen přetrvávalo i na rozhodovacích pozicích ve státní správě, justici, diplomacii a v obchodních společnostech. Ženu mají v čele čtyři ze 14 krajů. V Babišově vládě v demisi jsou čtyři ministryně - financí, obrany, práce a pro místní rozvoj. Ke konci loňska ze 101 náměstkovských pozic na ministerstvech ženy měly 26.
Ženské mzdy a platy se odrážejí také v nižších důchodech
I když je v Česku výrazně víc soudkyň než soudců, vyšší pozice v justici příliš neobsazují. „Čím je soudní instituce prestižnější, tím je podíl žen nižší,“ uvádí zpráva. U okresních soudů je 66 procent soudkyň a 34 procent soudců, u Nejvyššího soudu 19 procent soudkyň a 81 procent soudců. V patnáctičlenném Ústavním soudu jsou dvě ženy. Velvyslankyně tvoří dlouhodobě zhruba 17 procent šéfů ambasád. Ve vedení firem mají ženy zastoupení devět procent.
Rozdíl v průměrném výdělku žen a mužů dosahuje 21 procent, u mediánu je to 16 procent. Nižší ženské mzdy a platy se odrážejí také v nižších důchodech. Seniorkám tak mnohem víc než seniorům hrozí ve stáří chudoba.
Vládní strategie si vytyčila, že se podaří do roku 2020 rozdíl v průměrných výdělcích snížit na 16 procent. Podle zprávy se cíle dosáhnout nepodaří. Nedosáhne se ani plánovaného čtyřicetiprocentního podílu žen na rozhodování, uvádí zpráva.
Nedostatek školek i malá nabídka flexibilní práce
Připomíná, že v hodnocení Světového ekonomického fóra se ČR loni propadla o 11 příček na 88. pozici, a to právě kvůli malému zastoupení žen v politice a propasti ve výdělcích. V politické účasti žen je Česko na 91. místě, v rovném odměňování na 97. místě ze 140.
Pozitivně zpráva hodnotí růst zaměstnanosti žen a také zvyšování počtu podnikatelek. Podle autorů za tím je ale spíš hospodářský růst než cílená opatření státu. Dokument zmiňuje nedostatek školek i malou nabídku flexibilní práce. Kladně hodnotí zakládání dětských skupin a mikrojeslí či zavedení týdenní placené otcovské.
Agendu rovnosti měl loni většinu roku na starosti ministr pro lidská práva. Po nástupu Babišovy vlády jeho post zanikl, téma převzal ministr spravedlnosti.
